Berlitz metoda - Berlitz´ Methode

Berlitz metoda, jejímž autorem je německý lingvista Maxmilian Berlitz, byla poprvé představena v roce 1878 a přinesla velké změny ve výuce cizích jazyků. V dnešní době se s její pomocí vyučuje ve více než 70 zemích světa. Tato metoda patří k těm, které staví na učení se jazyku na základě způsobu, jakým si v dětství osvojujeme mateřštinu, a to nejprve poslechem a poté mluvením. Berlitz metoda klade důraz na komunikaci v cílovém jazyce od samého začátku a minimalizuje používání mateřského jazyka ve výuce.

Začíná se od nejjednodušších frází, jednotlivá slova a věty se zásadně nepřekládají, studenti jejich smysl vytuší z kontextu. Smyslem je vést je k tomu, aby v cizím jazyce uvažovali a nespojovali si nová slovíčka a fráze s jejich ekvivalenty v jejich rodném jazyce. Stejně jako slovní zásobu se i gramatická pravidla  učí studenti přirozeně, jejich aktivním užíváním v konverzaci, formální výuka gramatiky zcela chybí. Tímto způsobem se podporuje plynulost a přirozenost jazyka, což usnadňuje dlouhodobé zapamatování a praktické použití.

Hlavní ambicí metody je především rychlejší rozvoj komunikačních dovedností v porovnání s metodami, které využívají překladu, a to především díky neustálému používání jazyka. V centru výuky totiž stojí mluvený dialog. Za cíl si klade brát ohledy na potřeby studentů či účastníků kurzu a ušít jim výuku na míru, což není jednoduché, obzvlášť ve větší nebo nesourodé skupině, ale pokud se to podaří, může to mít velice pozitivní účinky. U jednotlivých lekcí je stanoven konkrétní cíl, který musí být přiměřený a splnitelný.

Pokud jde o výukové materiály, usilují o praktičnost a modernost. Berlitz metoda sází na aktuální témata z každodenního života, neboť právě fráze z těchto oblastí by se měli studenti v prvé řadě naučit. Pracuje se s materiály tištěnými, ať už s učebnicemi, nebo autentickými časopisy či jinými texty, ale i s videy a audionahrávkami a všechny, které lze libovolně kombinovat. Vzhledem k tomu, že výuka probíhá kompletně v cizím jazyce, je přínosné, pokud je učitel rodilý mluvčí, ovšem není to vyloženě podmínkou.

Metoda Berlitz je oblíbená pro svůj důraz na komunikativní dovednosti a rychlý pokrok v jazykovém učení. Nicméně je důležité zvážit finanční náklady a zvážit, zda tento styl výuky odpovídá individuálním preferencím a učebním potřebám. I přes své výhody nemusí být Berlitz metoda vhodná pro všechny studenty, zejména pro ty, kteří preferují systematičtější nebo gramaticky orientovaný přístup. Přizpůsobení metody konkrétním potřebám žáků je proto klíčové pro dosažení optimálních výsledků.

Charakteristika:

• Komunikativní přístup: Metoda Berlitz kladie důraz na praktické použití jazyka v reálných situacích a podporuje rozvoj komunikačních dovedností studentů.
• Intenzivní kurzové struktury: Výukové kurzy Berlitz jsou často intenzivní a zaměřují se na rychlý rozvoj jazykových dovedností prostřednictvím pravidelných lekcí.
• Jednojazyčné prostředí: Během výuky je používán převážně cílový jazyk, což má podporovat rychlejší učení a lepší porozumění jazykovým konceptům.
• Individuální a skupinové lekce: Metoda Berlitz nabízí jak individuální, tak skupinové lekce, což umožňuje studentům vybrat si formu výuky, která nejlépe vyhovuje jejich potřebám a preferencím.

Výhody:

• Rychlý vývoj jazykových dovedností: Intenzivní kurzová struktura a zaměření na praktické použití jazyka může vést k rychlému pokroku v jazykových dovednostech.
• Praktická komunikace: Studenti mají příležitost prakticky používat jazyk v reálných situacích, což zvyšuje jejich sebevědomí a plynulost.
• Flexibilita výukových formátů: Berlitz nabízí různé formáty výuky, což umožňuje studentům vybrat si ten, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a rozpočtu.
• Zkušení učitelé: Výuka je vedená zkušenými učiteli, kteří mají za sebou školení v metodě Berlitz a jsou schopni poskytnout kvalitní výukovou zkušenost.

Nevýhody:

• Vysoké náklady: Kurzy Berlitz mohou být finančně náročné, zejména pokud jsou zvoleny individuální lekce nebo intenzivní programy.
• Nedostatek individualizace: Ve skupinových lekcích může být obtížné poskytnout individuální pozornost každému studentovi a adresovat jejich specifické potřeby.
• Omezená práce se skupinou: V některých kurzech může být omezená možnost práce ve skupině a spolupráce s ostatními studenty.
• Omezená důraz na gramatiku: Metoda se často zaměřuje na komunikaci a mluvený projev a méně na gramatické struktury, což může být nevýhodou pro studenty, kteří preferují více strukturovaný přístup.

Důležitou součástí Berlitz metody je také postupné rozšiřování slovní zásoby prostřednictvím praktických situací. Nová slova jsou studentům představována pomocí obrázků, předmětů nebo gest, takže jejich význam mohou pochopit bez překladu. Učitel se snaží novou slovní zásobu okamžitě zapojovat do rozhovorů a jednoduchých otázek. Studenti tak jsou vedeni především k jejich aktivnímu používání. Pravidelným opakováním v různých situacích se zároveň upevňuje jejich schopnost využívat získanou slovní zásobu v běžné komunikaci.

Významnou roli v této metodě hraje také správná výslovnost a porozumění mluvenému jazyku. Studenti od začátku poslouchají správný jazykový vzor a následně se snaží napodobovat jeho výslovnost, intonaci a rytmus. Učitel může využívat krátké dialogy nebo situační rozhovory, při kterých studenti opakovaně reagují na konkrétní podněty. Chyby jsou průběžně opravovány tak, aby student získal správný jazykový návyk, ale zároveň nebyla narušena jeho ochota komunikovat. Důraz na poslech a mluvení tak podporuje přirozenější rozvoj komunikačních schopností.

Berlitz metoda zároveň vytváří prostor pro využívání různých komunikačních situací, které odpovídají skutečným potřebám studentů. Mohou například nacvičovat objednávání v restauraci, nakupování, cestování, telefonování nebo běžnou konverzaci s jinou osobou. Učitel přitom může jednotlivé situace přizpůsobovat věku, zájmům a jazykové úrovni studentů. Díky tomu mají studenti možnost okamžitě využít nové jazykové prostředky v konkrétním kontextu. Výuka se tak více přibližuje situacím, se kterými se mohou setkat mimo školní prostředí.

Dalším charakteristickým prvkem metody je aktivní role učitele během celé lekce. Učitel nejen předává nové informace, ale především vytváří situace, ve kterých jsou studenti nuceni cizí jazyk aktivně používat. Pokládá otázky, reaguje na odpovědi studentů a podle jejich reakcí upravuje další průběh výuky. Tento způsob práce vyžaduje od učitele dobrou schopnost komunikovat a rychle reagovat na potřeby jednotlivých studentů. Zároveň je důležité, aby učitel dokázal udržovat dostatečně motivující atmosféru a podporoval studenty v jejich snaze.

Určitou nevýhodou metody může být skutečnost, že úplné vyloučení mateřského jazyka nemusí vyhovovat všem studentům. Některé složitější významy nebo gramatické jevy mohou být bez překladu obtížně vysvětlitelné, zejména u začátečníků. Studenti také mohou potřebovat více času na pochopení nového učiva a někteří mohou preferovat systematičtější vysvětlení gramatických pravidel. Učitel proto musí sledovat, zda studenti skutečně rozumějí probíranému učivu, a podle potřeby zvolit vhodné doplňující postupy.