Tichý způsob - Stille Unterrichtsweise
Tichý způsob navrhnul Caleb Gattegno ve Spojených Státech Amerických počátkem sedmdesátých let dvacátého století. Autor využívá ve své metodě systému barevných tyčinek, které fungují jako signály vedoucí studenty k samostatnému učení a uvědomování chyb. Na studenty je pohlíženo v procesu jejich vývoje a růstu od pasivních příjemců jazykového materiálu k osobnostem, jež jsou plně zodpovědné za své učení.
Učitel hovoří během výuky minimálně, naopak studenti hovoří co nejvíce a jsou vedeni k co největší samostatnosti. Metoda se zakládá na hypotéze, že objevování a řešení problémů vyvolává lepší učení než imitace a opakování. Studenti se musí soustředit a vynaložit větší úsilí, aby pro ně bylo učení prostřednictvím této metody úspěšné.
Metoda tichého způsobu může být účinná pro studenty, kteří preferují samostatné učení a mají rádi praktické přístupy. Nicméně je důležité zvážit potřebu odborných znalostí a přizpůsobit metodu konkrétním potřebám a schopnostem studentů.
Charakteristika:
- Minimalizace verbálního učitele: Učitel používá minimální množství slovních pokynů a návodech, umožňuje studentům převzít aktivní roli ve svém učení.
- Důraz na učení sebevědomě: Studenti jsou povzbuzováni k objevování jazyka sami, což podporuje jejich sebevědomí a nezávislost.
- Využití didaktických pomůcek: Učitelé používají didaktické pomůcky, jako jsou tyčky, barvy, tabulky, atd., k vizualizaci jazykových konceptů a struktur.
- Zaměření na fonetiku: Metoda tichého způsobu dává velký důraz na fonetickou praxi a výslovnost.
Výhody:
- Aktivní účast studentů: Tato metoda podporuje aktivní účast studentů a pomáhá jim rozvíjet své vlastní myšlení a řešit problémy.
- Individualizace výuky: Studenti mohou pracovat v různém tempu a zaměřovat se na své individuální potřeby a úrovně.
- Zdůraznění důležitosti učení autentickým jazykem: Tichý způsob klade důraz na autentické používání jazyka a na přirozené vzorce jazyka.
- Rozvoj sebevědomí a samostatnosti: Studenti jsou povzbuzováni k objevování jazyka sami, což podporuje jejich sebevědomí a schopnost učit se samostatně.
Nevýhody:
- Potřeba odborných znalostí: Tichý způsob vyžaduje od učitelů hlubší porozumění jazykové struktury a konceptů, což může být náročné pro začínající učitele.
- Omezení komunikace: Metoda může omezit možnosti komunikace mezi učitelem a studenty a mezi samotnými studenty.
- Nízká interakce: Studenti nemají tolik příležitostí k aktivnímu konverzování, což může omezit jejich schopnost rozvíjet praktické komunikační dovednosti.
- Náročnost implementace: Zavedení metody může vyžadovat čas a úsilí, protože se jedná o odlišný přístup k výuce než tradiční metody.