Čekejte prosím...

Základní německé fráze

Základní fráze v němčině tvoří podstatu každodenní komunikace, zejména pro začátečníky, kteří se teprve seznamují s tímto jazykem. Jsou to krátké, jednoduché výrazy a věty, které nám pomáhají vyjádřit potřeby, přání a jednoduché myšlenky, a zároveň nám umožňují se dorozumět v běžných situacích, jako je pozdrav, poděkování či žádost o pomoc. Ovládnutí základních frází je ideálním prvním krokem pro ty, kteří chtějí cestovat nebo žít v německy mluvících zemích, nebo i pro ty, kteří se chtějí dorozumět na dovolené či při práci.

Pozdravy jako "Hallo“, "Tschüss“, "Guten Morgen“ nebo "Guten Abend“ patří mezi první fráze, které se většina studentů naučí. Tyto fráze nejsou jen běžné, ale pomáhají i při navazování kontaktů, což je klíčové v každém prostředí. Na pozdravy obvykle navazují otázky typu "Wie geht es Ihnen?“ (Jak se máte?) nebo "Wie läuft’s?“ (Jak to jde?), které jsou nezbytné pro udržení rozhovoru a vyjádření zájmu o druhou osobu. První dojmy často závisí právě na správném použití těchto základních pozdravů a otázek.

Dalším důležitým krokem v učení základních frází jsou zdvořilé výrazy. Němčina klade důraz na slova jako "bitte“ (prosím) a "danke“ (děkuji), která pomáhají vyjadřovat slušnost a úctu k ostatním. Tato slova jsou často doplňována frázemi jako "Gern geschehen“ (Není zač.) nebo "Entschuldigen Sie bitte“ (Promiňte.), které se používají při žádostech či omluvách. Osvojení těchto frází je velmi užitečné pro budování pozitivních vztahů a vyhnutí se nedorozuměním. Používání zdvořilých výrazů výrazně zlepšuje kvalitu mezilidské komunikace a podporuje přátelskou atmosféru.

Další důležité fráze se týkají žádostí o pomoc a vyhledání informací, například "Können Sie mir helfen?“ (Můžete mi pomoci?) nebo "Wo ist der/die/das …?“ (Kde je…?). Tato slovní spojení nám umožňují orientovat se v novém prostředí a rychle získat potřebné informace. Také fráze jako "Ich verstehe nicht.“ (Nerozumím.) nebo "Könnten Sie das bitte wiederholen?“ (Mohl byste to, prosím, zopakovat?) jsou důležité pro upřesnění, když komunikace vázne. Tyto praktické fráze usnadňují každodenní situace a pomáhají překonat jazykové bariéry.

Ovládnutí základních frází v němčině je prvním krokem k efektivní komunikaci a budování sebevědomí při používání jazyka. Tyto fráze nám otevírají dveře k novým možnostem, ať už jde o cestování, práci, nebo rozvíjení přátelských vztahů s lidmi z různých zemí. Jednoduché fráze tedy tvoří most k dalším jazykovým znalostem a k lepšímu porozumění německy mluvícímu světu. Pravidelným procvičováním základních frází si vybudujete pevný základ pro další jazykový růst.

Pozdravy a rozloučení - Grüße und Abschiede

Pozdravy a rozloučení jsou v němčině důležitou součástí každodenní komunikace, protože pomáhají navázat nebo ukončit kontakt zdvořilým a přirozeným způsobem. Mezi nejběžnější formální pozdravy patří například "Guten Morgen.“, "Guten Tag.“ nebo "Guten Abend.“, které se používají podle denní doby. V neformálních situacích se častěji říká "Hi“ nebo "Hallo“, zatímco mezi přáteli i "Hey“. Při loučení se v němčině běžně používají výrazy jako "Auf Wiedersehen.“, "Bis bald.“ nebo neformální "Tschüss.“ či "Mach’s gut.“.

Grüße und Abschiede Pozdravy a rozloučení
Hi. Čau.
Hallo. Ahoj.
Guten Morgen. Dobré ráno/Dobrý den.
Guten Tag. Dobré odpoledne.
Guten Abend. Dobrý večer.
Willkommen. Vítej/Vítejte.
Willkommen in Olomouc. Vítej/Vítejte v Olomouci.
Lange nicht gesehen. Dlouho jsme se neviděli.
Tschüss. Ahoj/Nashle.
Auf Wiedersehen. Nashledanou.
Bis bald. Uvidíme se brzy.
Bis später. Uvidíme se později.
Bis morgen. Uvidíme se zítra.
Bis Montag. Uvidíme se v pondělí.
Einen schönen Tag noch. Hezký den.
Schönes Wochenende. Hezký víkend.
Alles Gute. Ať se daří.
Ebenso. Vám také/Nápodobně.
Gute Nacht. Dobrou noc.
Schlaf gut. Spi/Spěte dobře.

Zdvořilostní fráze - Höflichkeitsfloskeln

Zdvořilostní fráze v němčině hrají klíčovou roli v udržování příjemné a respektující komunikace. Pomáhají projevit ohleduplnost, poděkování či žádost o laskavost vhodným způsobem. Mezi nejběžnější patří například "Bitte.“ (Prosím.), "Danke.“ (Děkuji.), "Gern geschehen.“ (Není zač.) a "Entschuldigen Sie bitte.“ (Promiňte.). V formálnějších situacích se často používají fráze jako "Würden Sie …?“ nebo "Könnten Sie bitte …?“, které zjemňují žádost a působí uctivěji.

Höflichkeitsfloskeln Zdvořilostní fráze
Ja. Ano.
Nein. Ne.
Ok. Dobrá/V pořádku.
Bitte. Prosím.
Danke. Díky.
Danke schön. Děkuji.
Vielen Dank. Děkuji mnohokrát.
Danke für Ihre Hilfe. Děkuji za tvoji/Vaši pomoc.
Danke für Ihre Gastfreundschaft. Děkuji za tvoji/Vaši pohostinnost.
Danke für alles. Děkuji za všechno.
Ich weiß Ihre Hilfe sehr zu schätzen. Opravdu oceňuji tvoji/Vaši pomoc.
Ich auch. Já také.
Gern geschehen. Rádo se stalo.
Keine Ursache. Není zač.
Überhaupt nicht. Nestojí to za řeč.
Entschuldigen Sie bitte. Promiň/te. (k získání pozornosti)
Es tut mir leid. Promiň/te./Omlouvám se./Je mi to líto.
Es tut mir wirklich leid. Moc se omlouvám./Je mi to vážně líto.
Entschuldigung, dass ich zu spät bin. Omlouvám se za zpoždění.
Entschuldigung, dass Sie warten mussten. Omlouvám se, že jste na mě musel/a čekat.
Entschuldigung für die Verspätung. Omlouvám se za zdržení.
Kein Problem. Nic se nestalo.
Es ist in Ordnung. To je v pořádku.
Das ist gut. To je v pohodě.
Das ist richtig. To je pravda/správně.
Mach dir/Machen Sie sich keine Sorgen. Nedělej/te si s tím starosti.
Macht nichts. Nevadí.
Es ist egal. To nevadí.
Wie geht es dir/Ihnen? Jak se máš/te?
Mir geht es gut, danke. Mám se dobře, děkuji.
Nicht schlecht. Nemám se špatně./Je to docela dobré.
Kann ich dir/Ihnen helfen? Mohu ti/Vám pomoci?
Wie kann ich dir/Ihnen helfen? Jak ti/Vám mohu pomoci?
Natürlich. Samozřejmě.
Sicher. Jistě.
Bestimmt. Určitě.
Auf jeden Fall. Rozhodně.
Absolut. Naprosto.
Vielleicht. Možná.
So schnell wie möglich. Jakmile to bude možné.
Das reicht. To stačí.
Es ist nicht wichtig. To není důležité.
Es lohnt sich nicht. Nestojí to za to.
Ich mag es. Líbí se mi to.
Ich mag es nicht. Nelíbí se mi to.
Ich habe es eilig. Pospíchám.
Ich muss gehen. Musím jít.

Dorozumění se - Sich verständigen

Fráze spojené s dorozuměním jsou v němčině velmi užitečné při komunikaci s lidmi, jejichž jazyková úroveň nebo výslovnost se může lišit. Pomáhají vyjasnit nedorozumění, požádat o zopakování nebo potvrdit porozumění. Mezi běžné výrazy patří například "Entschuldigung, ich habe das nicht verstanden.“ (Promiňte, nerozuměl/a jsem.), "Könnten Sie das bitte wiederholen?“ (Mohl/a byste to prosím zopakovat?) nebo "Was meinen Sie?“ (Co tím myslíte?). V situacích, kdy si nejsme jisti, lze použít i fráze jako "Ich bin mir nicht sicher, ob ich das verstehe.“ či "Können Sie bitte langsamer sprechen?“.

Sich verständigen Dorozumění se
Sprechen Sie Deutsch? Mluvíš/te německy?
Ich spreche sehr gut Deutsch. Mluvím německy velmi dobře.
Ich spreche nicht viel Deutsch. Německy moc nemluvím.
Ich spreche nur sehr wenig Deutsch. Mluvím jenom trochu německy.
Ich spreche kein Deutsch. Nemluvím německy.
Ich lerne Deutsch. Učím se německy.
Bitte sprechen Sie langsamer. Prosím, mluv/te pomaleji.
Das hilft sehr. Hodně mi to pomáhá.
Bitte schreiben Sie es auf. Prosím, napiš/te si to.
Können Sie das bitte wiederholen? Můžeš/Můžete to prosím zopakovat?
Können Sie das bitte buchstabieren? Jak se to hláskuje?
Was meinen Sie? Co tím myslíš/te?/Co tím chceš/te říci?
Ich verstehe. Rozumím.
Ich verstehe nicht. Nerozumím.
Ich weiß. Já vím.
Ich weiß nicht. Nevím.
Ich sehe. Chápu.

Zvolání - Ausrufe

Zvolání patří v němčině mezi výrazné jazykové prostředky, které slouží k vyjádření emocí, překvapení, obdivu nebo rozčilení. Pomáhají mluvčímu dodat větě důraz a oživit projev. Typicky se tvoří pomocí výrazů jako "Was für ein…“ nebo "Wie…“, například "Was für ein schöner Tag!“ (Jak krásný den!) nebo "Wie unglaublich!“ (To je úžasné!). Často se objevují i samostatně stojící výrazy jako "Wow!“, "Oh nein!“, "Super!“ nebo "Ups!“, které se používají v běžné mluvě. V němčině tak zvolání nejen oživují jazyk, ale také napomáhají přirozené komunikaci.

Ausrufe Zvolání
Schau! Podívej/te.
Super. Skvěle.
Komm schon. No tak./Ale jdi.
Ich mache nur Spaß./Ich scherze nur. Jen si dělám legraci.
Prost. Na zdraví. (při přípitku)
Gesundheit. Na zdraví. (při kýchnutí)
Kopf hoch. Hlavu vzhůru.
Das ist lustig. To je legrace.
So ist das Leben. To je život.
Verdammt. Sakra./Zatraceně.

Pokyny - Anweisungen

Pokyny jsou v němčině velmi důležitou součástí komunikace, protože pomáhají jasně a srozumitelně sdělit, co má někdo udělat. Používají se v každodenním životě, ve škole, v práci i v návodech či manuálech. Typicky se tvoří pomocí rozkazovacího způsobu, tedy základního tvaru slovesa bez podmětu, například "Öffne das Fenster!“ (Otevři okno!) nebo "Bitte setzen Sie sich.“ (Prosím, posaďte se.) V němčině se často používají i zdvořilé formy pokynů, které zmírňují příkaz, například "Könnten Sie mir bitte helfen?“ nebo "Lassen Sie uns mit der Lektion beginnen.“

Anweisungen Pokyny
Setz dich./Setzen Sie sich. Posaď/te se.                                                           
Steh auf./Stehen Sie auf. Vstaň/te.
Komm her./Kommen Sie her. Pojď/te sem.
Geh weg./Gehen Sie weg. Jdi/Jděte pryč.
Sei ruhig./Seien Sie ruhig. Buď/te zticha.
Hör gut zu./Hören Sie gut zu. Pozorně poslouchej/te.
Schau auf die Tafel./Schauen Sie auf die Tafel. Podívej/te se na tabuli.
Öffne dein Buch./Öffnen Sie Ihr Buch. Otevři/Otevřete si knihu.
Schließe das Fenster./Schließen Sie das Fenster. Zavři/Zavřete okno.
Mach das Licht an./Machen Sie das Licht an. Rozsviť/te světlo.
Schalte dein Handy aus./Schalten Sie Ihr Handy aus. Vypni/Vypněte telefon.
Warte einen Moment./Warten Sie einen Moment. Počkej/te chvíli.
Beeil dich!/Beeilen Sie sich! Pospěš/te si!
Keine Sorge./Machen Sie sich keine Sorgen. Nedělej/te si starosti.
Versuch es noch einmal./Versuchen Sie es noch einmal. Zkus/te to znovu.
Pass auf./Passen Sie auf. Dávej/te pozor.
Nimm Platz./Nehmen Sie Platz. Posaď/te se.
Schreib es auf./Schreiben Sie es auf. Zapiš/te si to.
Folge mir./Folgen Sie mir. Následuj/te mě.
Lass uns anfangen. Začněme.

Obvyklé otázky - Übliche Fragen

Obvyklé otázky patří v němčině k základním prvkům komunikace, protože umožňují navazovat rozhovor, získávat informace a vyjadřovat zájem o druhé. Nejčastěji se tvoří pomocí slovosledu, kdy je sloveso na prvním místě ve větě, například "Magst du Musik?“, "Bist du bereit?“ či "Bist du gestern dorthin gegangen?“. Když se chceme zeptat na konkrétní informaci, používáme tázací zájmena jako "was, wo, wann, warum und wie – například "Wie heißt du?“, "Wo wohnst du?“ nebo "Wie geht es dir?“.

Übliche Fragen Obvyklé otázky
Wo bist du?/Wo sind Sie? Kde jsi/jste?
Was ist das? Co je toto?
Was ist das dort? Co je tamto?
Was ist los? Co je?/Co se děje?
Was passiert? Co se děje?
Was geschieht? Co se děje?
Was ist passiert? Co se stalo?
Ist alles in Ordnung? Je vše v pořádku?
Ist etwas falsch? Je něco špatně?
Hast du/Haben Sie eine Minute? Máš/te chvilku?
Wirklich? Opravdu?
Bist du sicher?/Sind Sie sicher? Jsi si jistý/á?
Was bedeutet das? Co to znam

Přání a politování - Wünsche und Bedauern

Přání a politování patří v němčině k důležitým způsobům, jak vyjádřit touhu po změně nebo lítost nad minulostí. Používají se různé gramatické struktury podle toho, zda mluvíme o přítomnosti, budoucnosti nebo minulosti. Například "Ich wünschte, ich hätte mehr Zeit.“ (Kéž bych měl více času.) vyjadřuje přání vztahující se k přítomnosti, zatímco "Ich wünschte, ich hätte das nicht gesagt.“ (Kéž bych to neřekl.) ukazuje lítost nad minulostí. Pro zdvořilá přání se často používá i tvar "Wenn doch nur…“, například "Wenn doch nur die Sonne scheinen würde!“ (Kéž by bylo slunečno!).

Wünsche und Bedauern Přání a politování
Herzlichen Glückwunsch. Gratuluji.
Gut gemacht. Výborně.
Viel Glück. Hodně štěstí.
Pech. Taková smůla.
Wie schade./Was für ein Pech. To je škoda.
Ich freue mich, das zu hören. To rád/a slyším.
Es tut mir leid, das zu hören. To je mi líto.

Vyjádření potřeb a pocitů - Gefühle und Bedürfnisse ausdrücken

Vyjádření potřeb a pocitů je v němčině klíčovou součástí mezilidské komunikace, protože umožňuje mluvčím sdělit, co chtějí, co potřebují nebo jak se cítí. K vyjádření potřeb se často používá sloveso "brauchen“ – například "Ich brauche Hilfe.“ (Potřebuji pomoc.) nebo "Ich brauche eine Pause.“ (Potřebuji si odpočinout.). Pocity se vyjadřují pomocí přídavných jmen po slovese "sein", jako "Ich bin glücklich, ich bin müde.“ nebo "Ich bin besorgt.“. Důležité je také znát fráze pro jemnější nebo zdvořilejší vyjádření, například "Ich möchte…“, "Ich habe Lust auf…“ či "Mir geht es nicht gut.“.

Gefühle und Bedürfnisse ausdrücken Vyjádření potřeb a pocitů
Ich bin müde. Jsem unavený/á.
Ich bin erschöpft. Jsem vyčerpaný/á.
Ich habe Hunger. Jsem hladový/á./Mám hlad.
Ich habe Durst. Jsem žíznivý/á./Mám žízeň.
Mir ist langweilig. Jsem znuděný/á. / Nudím se.
Ich mache mir Sorgen. Dělám si starosti/obavy.
Ich freue mich darauf. Těším se na to.
Ich bin gut/schlecht gelaunt. Mám dobrou/špatnou náladu.
Ich habe keine Lust. Proč bych se obtěžoval/a.

Vyjádření názorů a mínění - Meinungen und Ansichten äußern

Vyjádření názorů a mínění je v němčině klíčovou dovedností pro plynulou a efektivní komunikaci, ať už ve škole, v práci nebo v každodenních rozhovorech. K tomu se často používají fráze jako "Ich denke…“ (Myslím si…), "Meiner Meinung nach…“ (Podle mého názoru…), "Ich glaube…“ (Věřím, že…) nebo "Soweit es mich betrifft…“ (Co se mě týká…). Pro zdůraznění nebo jemnější vyjádření postoje se využívají také obraty typu "Es scheint mir…“ (Zdá se mi…), "Ich habe das Gefühl, dass…“ (Mám pocit, že…) či "Persönlich…“ (Osobně…).

Meinungen und Ansichten äußern Vyjádření názorů a mínění
Was denkst du?/Was denken Sie? Co si myslíš?
Wie klingt das? Jak se ti to zdá/pozdává?/Co si myslíš?
Ich denke, dass… Myslím si, že…
Ich hoffe, dass… Doufám, že…
Ich fürchte, dass… Obávám se, že…
Meiner Meinung nach… Podle mého názoru.
Ich stimme zu. Souhlasím.
Ich stimme nicht zu./Ich bin anderer Meinung. Nesouhlasím.
Das ist wahr. To je pravda.
Das ist nicht wahr. To není pravda.
Ich denke schon. Myslím si, že ano.
Ich denke nicht. Nemyslím si to tak.
Ich hoffe es. Doufám, že ano.
Ich hoffe nicht. Doufám, že ne.
Du hast Recht./Sie haben Recht. Máte pravdu.
Du hast Unrecht./Sie haben Unrecht. Nemáte pravdu.
Es macht mir nichts aus. To mi nevadí.
Es liegt an dir/Ihnen. Je to na tobě/Vás.
Das hängt von dir/Ihnen ab. Záleží na tobě/Vás.
Das ist interessant. To je zajímavé.
Das ist lustig. To je legrační.
Das klingt großartig. To zní skvěle.
JARNÍ KURZY 2025/2026

Již nyní si můžete naplánovat jarní kurz němčiny! Vyberte si z naší nabídky!


  • ceny již od 3520 Kč (bez DPH) za 16 lekcí/3740 Kč (bez DPH) za 17 lekcí/od 3960 Kč (bez DPH) za 18 lekcí
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 220 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • jarní kurzy začínají v týdnu od 6. 2. do 12. 2. 2026

SLEVA & BENEFITY

Věnujte pozornost slevám a výhodám, které Vám umožní studovat výrazně levněji!

Kombinací akčních nabídek můžete dosáhnout slevy až 25 %!


KONTAKT

Provozovna


Adresa:

Mlýnská 938/4
Olomouc
779 00
Česká republika

Kontaktní údaje:

+420 604 876 372

deu-olomouc@email.cz

FACEBOOK