Čekejte prosím...

Vánoce - Weihnachten

Vánoce, německy Weihnachten, jsou původně křesťanským svátkem oslavujícím narození Ježíše Krista. Svým historickým původem však navazují i na starší pohanské tradice, zejména na oslavy zimního slunovratu, který symbolizoval znovuzrození Slunce a návrat světla. Spojení těchto tradic dalo Vánocům podobu, jakou známe dnes – duchovní i symbolickou. Toto spojení náboženských a pohanských prvků dodává Vánocům hloubku a bohatou symboliku, kterou si uchovaly dodnes.

Hlavní vánoční svátek, známý jako Boží hod vánoční neboli Narození Páně - Weihnachtstag, se slaví 25. prosince. Tento den připomíná narození Ježíše v Betlémě. Předchází mu doba adventní, tedy čtyři týdny očekávání a duchovní přípravy, která vyvrcholí Štědrým dnem, německy Heiligabend – 24. prosince. Právě Štědrý den bývá v mnoha domácnostech nejvýznamnějším dnem vánočních oslav. Důraz na duchovní přípravu a tradice adventu dává vánočním oslavám hlubší význam než jen samotné obdarovávání.

Po Štědrém dnu a Božím hodu následuje tzv. doba vánoční, jejíž délka se liší podle církevní tradice. V římskokatolické církvi trvá až do neděle po 6. lednu, v některých protestantských církvích končí Zjevením Páně - Třemi králi 6. ledna. Před druhým vatikánským koncilem se vánoční období protahovalo až do Hromnic, tedy 2. února. Doba vánoční tak představuje období prodloužené radosti, rozjímání a duchovního ztišení. V mnoha domácnostech proto zůstává vánoční výzdoba a stromeček až do Tří králů jako symbol trvající sváteční atmosféry.

Ve 20. a 21. století se Vánoce v mnoha zemích proměnily v kulturní a společenský svátek, který slaví i lidé bez náboženského vyznání. Stále více se klade důraz na rodinná setkání, sdílení pohody, obdarovávání blízkých a vytváření sváteční atmosféry. Tradice jako vánoční stromeček, dárky nebo slavnostní večeře se staly univerzálními symboly Vánoc. Tímto způsobem se z Vánoc stal globální fenomén, který si získal srdce lidí různých kultur a náboženství. Jejich podoba se tak neustále vyvíjí podle místních tradic i moderního životního stylu.

Přestože jejich původ je náboženský, dnes jsou Vánoce vnímány především jako svátky klidu, lásky a porozumění. Přinášejí příležitost k zastavení, vzájemné blízkosti a vděčnosti za to, co v životě máme. Ať už si je každý vykládá po svém, zůstávají Vánoce obdobím, kdy se snažíme být lepšími nejen k sobě, ale i k druhým. V tomto duchu se Vánoce stávají univerzálním svátkem lidskosti, který spojuje lidi napříč kulturami i vírami. Jejich univerzální poselství dělá z Vánoc čas, kdy se snažíme být k sobě laskavější a vnímavější.

Datum Adventskalender Vánoční kalendář
der 24. Dezember/24. prosinec Heiligabend Štědrý den/večer 
der 25. Dezember/25. prosinec Weihnachtstag Boží hod vánoční/1. svátek vánoční
der 26. Dezember/26. prosinec Zweiter Weihnachtstag/Stefanitag Svátek sv. Štěpána/2. svátek vánoční

Vánoce v Německu

Vánoce v Německu patří k nejdůležitějším svátkům v roce a jsou plné tradic, které ovlivnily oslavy Vánoc v mnoha dalších zemích. Němci stejně jako ostatní zažívají předvánoční shon, tedy nakupování a balení dárků, rozesílání vánočních přání - Weihnachtskarten, zdobení domů i zahrad a stavění vánočního stromku. Tyto přípravy jsou nedílnou součástí adventního období. Na rozdíl od některých jiných zemí si však Němci velmi potrpí na domácí výrobu vánočního cukroví. Pečení sladkostí má v Německu dlouhou tradici a často se jedná o rodinnou aktivitu.

Vánoční období v Německu začíná dlouho před Štědrým dnem. První známky Vánoc se objevují už na podzim, kdy obchody začínají nabízet vánoční sortiment. S příchodem listopadu se začínají hrát vánoční písně a města se postupně připravují na slavnostní výzdobu. Oficiálním začátkem vánoční sezóny je často otevření vánočních trhů. Tyto trhy přitahují místní obyvatele i turisty a vytvářejí jedinečnou sváteční atmosféru. Postupně se tak celé Německo promění v prostor plný světel, vůní a tradic.

Slavnostní otevření vánočních trhů - Weihnachtsmärkte je pro Němce důležitou událostí. Trhy se obvykle konají na náměstích a v historických centrech měst a začínají koncem listopadu. Návštěvníci zde mohou ochutnat tradiční jídla, jako jsou perníčky, pražené mandle nebo klobásy. Nechybí ani svařené víno - Glühwein, které je symbolem zimní pohody. Atmosféru doplňuje hudba, světla a ručně vyráběné dekorace. Vánoční trhy jsou místem setkávání, kde lidé tráví čas s rodinou a přáteli.

Advent je období čtyř týdnů, během kterých se lidé připravují na Vánoce. Slovo advent pochází z latiny a znamená příchod. V Německu je toto období velmi důležité a je spojeno s tradicemi, jako je zapalování svíček na adventním věnci - Adventskranz. Každou neděli se zapaluje jedna svíčka, což symbolizuje postupné přibližování Vánoc. Oblíbené jsou také adventní kalendáře - Adventskalender, které mají často podobu čokoládových kalendářů pro děti. Advent je vnímán jako klidné období očekávání a příprav.

Původ adventních kalendářů sahá právě do Německa. Dříve lidé odpočítávali dny do Vánoc pomocí svíček nebo značek na zdech či dřevěných deskách. Postupem času vznikly kalendáře s malými dvířky, za kterými se ukrývaly obrázky nebo sladkosti. Ve 20. století se začaly vyrábět čokoládové kalendáře, které se rychle rozšířily. Dnes existuje mnoho různých variant, včetně luxusních nebo tematických kalendářů. Staly se oblíbenou součástí moderní vánoční kultury. Pro mnoho rodin představují každodenní malý rituál během adventu.

Posílání vánočních přání má v Německu také svou tradici. Lidé posílají přání rodině, přátelům i kolegům, často s osobním vzkazem. Tento zvyk pomáhá udržovat vztahy a připomíná důležitost blízkosti během svátků. Vánoční přání jsou často zdobená zimními motivy nebo náboženskými symboly. I když dnes mnoho lidí používá elektronickou komunikaci, klasické pohlednice si stále drží své místo. Jsou vnímány jako osobnější forma přání.Mnozí lidé si je navíc uchovávají jako milou vzpomínku na sváteční období.

Tradice vánočních koled - Weihnachtslieder je v Německu velmi silná. Lidé zpívají koledy doma, v kostelech i na veřejných místech. Děti i dospělí se účastní různých vystoupení a koncertů. Zpívání koled má dlouhou historii a je spojeno s křesťanskou tradicí. Hudba pomáhá vytvářet slavnostní atmosféru a spojuje lidi. Dodnes je důležitou součástí vánočních oslav. V Německu se také pořádají různá vánoční představení, často zaměřená na narození Ježíše Krista. Děti ve školách nacvičují divadelní hry a vystupují před rodiči. 

Tradice vánočního stromku - Weihnachtsbaum pochází právě z Německa. Stromky se začaly zdobit už v raném novověku a postupně se tato tradice rozšířila do celého světa. Dnes je vánoční stromek symbolem Vánoc téměř všude. V Německu se zdobí svíčkami, ozdobami a světýlky. Každá rodina má svůj styl zdobení. Stromek je centrem vánočního domova. V německých domácnostech nechybí vánoční výzdoba, jako jsou svíčky, světýlka nebo figurky betlémů  - Krippe. Tyto dekorace mají často náboženský význam. Připomínají narození Ježíše Krista. 

Velmi důležitou postavou je svatý Mikuláš - Nikolaus, který přichází 6. prosince. Děti si čistí boty a ráno v nich najdou sladkosti. Tato tradice je velmi oblíbená. V některých oblastech Mikuláše doprovází další postavy. Děti se na jeho příchod velmi těší. Je to jedna z prvních vánočních událostí. Někdy děti musí Mikulášovi zazpívat nebo říci básničku. Pokud byly hodné, dostanou odměnu. Pokud zlobily, mohou být symbolicky pokárány. Tento zvyk pomáhá dětem udržovat vánoční atmosféru už od začátku prosince.

Hlavním dnem oslav je 24. prosinec, tedy Štědrý večer - Heiligabend. Rodiny se scházejí, zdobí stromek a předávají si dárky. Tento večer má klidnou a rodinnou atmosféru. Na rozdíl od některých zemí se dárky rozdávají právě tento den. Večeře bývá spíše jednoduchá. Důležitý je společný čas. Děti věří, že dárky nosí Christkind nebo Weihnachtsmann. Tradice se liší podle regionu. Dárky se často pokládají pod stromek. Děti je rozbalují večer nebo následující ráno. Tento okamžik je vrcholem Vánoc. Přináší radost a nadšení.

Dne 25. prosince, tedy na Boží hod vánoční, se rodiny scházejí k slavnostnímu obědu. Podává se například pečená husa nebo kachna. Jídlo je bohatší než na Štědrý večer. Rodiny tráví čas společně. Tento den je klidný a slavnostní. Patří mezi nejdůležitější dny svátků. Tradičními vánočními dezerty jsou například štola - Stollen nebo perníčky - Lebkuchen. Tyto sladkosti mají dlouhou historii. Často se připravují podle rodinných receptů. Jsou důležitou součástí vánočního stolu. Němci si na nich velmi zakládají. Patří k neodmyslitelným tradicím.

Během Vánoc si lidé rádi dopřávají svařené víno nebo jiné teplé nápoje. Ty pomáhají vytvořit příjemnou zimní atmosféru. Po jídle rodiny často odpočívají nebo sledují televizi. Vánoce jsou časem klidu a pohody. Lidé si užívají společné chvíle. Atmosféra je velmi poklidná. 26. prosince, tedy druhý svátek vánoční - Zweiter Weihnachtstag, je také státním svátkem. Lidé ho tráví návštěvami rodiny nebo odpočinkem. Někdy se pořádají společenské akce. Tento den uzavírá vánoční oslavy. Vánoce v Německu tak představují období tradic, rodiny a klidu.

Vánoce v Rakousku

Vánoce v Rakousku patří k nejdůležitějším svátkům v roce a jsou hluboce spjaty s tradicemi, které mají často společný původ s německými zvyky. Adventní období začíná už koncem listopadu a přináší do měst i vesnic slavnostní atmosféru. Ulice se rozsvěcují vánočními světly, v obchodech se objevují dekorace a lidé začínají nakupovat dárky. Rakousko je známé svou silnou vánoční kulturou, která kombinuje křesťanské tradice s typickými alpskými zvyky. Celé období je klidnější než například v USA, ale zároveň velmi slavnostní.

Velmi důležitou součástí rakouských Vánoc jsou vánoční trhy - Christkindlmärkte, které se konají ve všech větších městech, zejména ve Vídni, Salcburku nebo Innsbrucku. Návštěvníci zde ochutnávají tradiční jídla, jako jsou pražené kaštany, perníky nebo klobásy, a pijí svařené víno či punč. Trhy jsou doplněny hudbou, světelnou výzdobou a řemeslnými výrobky. Vytvářejí jedinečnou atmosféru, která přitahuje místní obyvatele i turisty z celého světa. Vánoční trhy jsou považovány za jeden z největších symbolů rakouských Vánoc.

Advent je v Rakousku velmi důležitým obdobím, které slouží k přípravě na Vánoce. Lidé zapalují svíčky na adventním věnci - Adventkranz a otevírají adventní kalendáře. Tyto kalendáře jsou oblíbené hlavně u dětí, ale existují i verze pro dospělé. V domácnostech se peče vánoční cukroví a připravují se tradiční sladkosti. Advent je vnímán jako čas zklidnění, očekávání a rodinné pohody. Mnoho rodin tráví večery společně a poslouchá vánoční hudbu. Toto období zároveň vytváří typickou předvánoční atmosféru, která je pro Rakousko velmi charakteristická.

V mnoha regionech se také objevuje postava Krampus, která doprovází svatého Mikuláše 5. nebo 6. prosince. Krampus symbolizuje trest pro zlobivé děti, zatímco Mikuláš přináší odměny. Tato tradice je typická hlavně pro alpské oblasti. Krampus bývá zobrazován jako strašidelná postava s maskou a řetězy. Tento zvyk má dlouhou historii a dodnes je velmi populární. V některých městech se dokonce pořádají speciální krampusové průvody. Tyto akce přitahují mnoho návštěvníků i turistů.

Velmi důležitou postavou rakouských Vánoc je Christkind, tedy Ježíšek, který podle tradice nosí dárky. Děti mu často píší přání a nechávají je u okna nebo pod stromečkem. Na rozdíl od některých jiných zemí se v Rakousku neklade důraz na Santa Clause. Vánoční stromek - Weihnachtsbaum je zdobený světýlky, ozdobami a svíčkami, i když dnes už většinou elektrickými. Rozsvícení stromku patří k nejdůležitějším momentům Štědrého večera. Tento okamžik bývá pro celou rodinu velmi slavnostní a očekávaný.

Štědrý den - Heiligabend je hlavním dnem oslav. Rodiny se scházejí, zdobí stromek a večer si předávají dárky. Typickým jídlem je často skromnější večeře, například ryba nebo polévka, protože hlavní důraz je kladen na rodinnou atmosféru. Po večeři mnohé rodiny navštěvují půlnoční mši - Christmette, která je velmi tradiční. Kostely jsou během této noci plné a atmosféra je velmi slavnostní. Tento den je považován za vrchol vánočních svátků. Pro mnoho lidí jde o nejdůležitější a nejklidnější chvíli celého roku.

Rakousko je také známé vánočními koledami a hudbou. Jednou z nejznámějších koled na světě je „Tichá noc“ (Stille Nacht), která pochází ze Salcburku. Zpívá se nejen v Rakousku, ale po celém světě. Hudba hraje během Vánoc velmi důležitou roli a vytváří klidnou a dojemnou atmosféru. Lidé zpívají koledy doma, v kostelech i na veřejných akcích. Vánoční hudba je nedílnou součástí rakouské tradice. Dodnes patří mezi nejdůležitější prvky vánočního období v celé zemi. Její popularita přispěla k šíření rakouských vánočních tradic do světa.

Velmi oblíbené jsou také rakouské vánoční sladkosti. Mezi nejznámější patří vanilkové rohlíčky, linecké cukroví nebo perníčky. Tyto sladkosti se pečou doma a často se předávají podle rodinných receptů. Na vánočním stole nechybí ani vánočka nebo jiné pečivo. Rakouská kuchyně je během Vánoc velmi pestrá a sladkosti hrají důležitou roli. Příprava cukroví je často společenskou rodinnou aktivitou. Díky tomu se při pečení často posilují rodinné vztahy a tradice. Tyto zvyky se v Rakousku udržují po mnoho generací.

Druhý svátek vánoční, 26. prosince, je v Rakousku klidným dnem určeným k rodinným návštěvám a odpočinku. Lidé si užívají poslední dny sváteční atmosféry. Vánoční období je zde celkově vnímáno jako čas klidu, rodiny a tradic. Rakouské Vánoce tak spojují náboženské zvyky, kulturní tradice a silnou komunitní atmosféru. Mnoho lidí tento den tráví procházkami v přírodě nebo návštěvami příbuzných. Často se také dojíždí na vánoční trhy, které ještě stále bývají otevřené. Celé svátky tak pomalu přecházejí do poklidného konce.

Užitečné fráze - Nützliche Ausdrücke

Nützliche Ausdrücke
Užitečné fráze
Nützliche Ausdrücke
Užitečné fráze
der Adventskalender adventní kalendář der Kamin krb
die Glocke zvonek der Lebkuchen perníček
der Stollen štola die Soße omáčka z masa
die Wurst klobása das Vanillekipferl vanilkový rohlíček
das Linzer Gebäck linecké cukroví die Weihnachtsgans vánoční husa
die Kerze svíčka die Stechpalme cesmína
der Karpfen kapr die heiße Schokolade horká čokoláda
die Weihnachtsente vánoční kachna der Brief dopis
der Spekulatius kořeněné vánoční sušenky Frohe Weihnachten Veselé Vánoce
feiern slavit/oslavovat die Magie kouzlo
die Feier oslava die Bratwurst opečená klobása
der Zimt skořice die Fruchtfüllung směs sušeného ovoce
die Wohltätigkeit charita die Kartoffelklöße bramborové knedlíky
die Kastanie kaštan das Wunder zázrak
der Schornstein komín die Mistel jmelí
das Christkind Ježíšek der Glühwein svařené víno
die Pfeffernüsse malé perníkové kuličky die Krippe jesličky/betlém
die Weihnachtskarte vánoční přání die Nuss oříšek
das Weihnachtslied vánoční koleda das Rotkraut červené zelí
die Weihnachtsplätzchen vánoční cukroví der Kartoffelsalat bramborový salát
der Weihnachtsmarkt vánoční trh der Apfelstrudel jablečný závin
die Weihnachtsdekoration vánoční ozdoba die Rosine/die Korinthe rozinka
das Weihnachtsessen Štědrovečerní večeře das Rentier sob
die Weihnachtslichter vánoční osvětlení die Bratkartoffeln pečené brambory
das Weihnachtsgeschenk vánoční dárek der Weihnachtsmann Santa Klaus
die Dominosteine čokoládové kostky der Ausverkauf výprodej
der Weihnachtspunsch vánoční punč der Schlitten sáně
der Weihnachtsstress vánoční shon die Schneeflocke sněhová vločka
der Weihnachtsgeist duch Vánoc der Schneemann sněhulák
der Weihnachtsbaum vánoční stromeček der Stern hvězda
die Nelke hřebíček die Strümpfe červené punčochy
die Kohle uhlí die Zimtsterne skořicové hvězdičky
der Komet kometa das Fondue fondue
der Schweinebraten vepřová pečeně der Trinkspruch přpitek
der Brauch zvyk die Tradition tradice
die Dattel datle traditionell tradiční
der Eierpunsch vaječný koňak auspacken rozbalit si
der Weihnachtsmann Otec vánoc einpacken zabalit si
die Feige fík der Wunsch přání
die Fischsuppe rybí polévka die Zeste kůra citronová či pomerančová

Stollen

Ohne Stollen wäre Weihnachten in Deutschland nicht komplett. Dieses traditionelle Weihnachtsgebäck wird seit dem Mittelalter gebacken und mit getrockneten Früchten, Nüssen, Gewürzen und oft auch Marzipan gefüllt.

  • Zutaten:

          500 g Weizenmehl

          1 Päckchen Trockenhefe (7 g)

          200 ml warme Milch

          100 g Zucker

          150 g weiche Butter

           1 Ei

           1 Prise Salz

           200 g Rosinen

           100 g gehacktes kandiertes Orangeat

           100 g gehacktes kandiertes Zitronat

           100 g gehackte Mandeln

            1 TL Zimt

            150 g Marzipan

            100 g geschmolzene Butter

             Puderzucker zum Bestäuben

  • Mehl, Hefe, Zucker, Salz, warme Milch, Butter und Ei zu einem Teig vermischen. Gut kneten, bis der Teig glatt ist. Rosinen, kandierte Früchte, Mandeln und Zimt hinzufügen und erneut gut einkneten. Den Teig etwa 1 Stunde gehen lassen.
  • Den Ofen auf 180 °C vorheizen. Den Teig zu einer ovalen Form ausrollen. Falls Marzipan verwendet wird, zu einer Rolle formen und in die Mitte legen, dann den Teig leicht darüberklappen, sodass die typische Stollenform entsteht.
  • Den Stollen 45–60 Minuten backen, bis er goldbraun ist. Direkt nach dem Backen mit geschmolzener Butter bestreichen. Vollständig auskühlen lassen und anschließend großzügig mit Puderzucker bestäuben.
  • Stollen schmeckt am besten nach ein paar Tagen Ruhezeit.

Lebkuchen

Lebkuchen gehört zu den bekanntesten deutschen Weihnachtsgebäcken. Er ähnelt Lebkuchen bzw. Gingerbread und wird in Deutschland seit Jahrhunderten gebacken, besonders in Nürnberg. Er ist weich, würzig und wird oft mit Zuckerguss oder Schokolade verziert.

  • Zutaten:

          250 g Honig

          100 g brauner Zucker

          1 Ei

          350 g Weizenmehl

           1 TL Backpulver

           2 TL Zimt

           1 TL gemahlene Nelken

           1 TL Ingwer

           1 Prise Muskat

           100 g gehackte Nüsse

           50 g fein gehacktes Orangeat

           Puderzucker oder Schokolade zum Verzieren

  • Honig und Zucker in einem Topf erhitzen, bis alles geschmolzen ist, dann leicht abkühlen lassen. Das Ei unterrühren. In einer separaten Schüssel Mehl, Backpulver und Gewürze mischen.
  • Die trockenen Zutaten zur Honigmasse geben und gut verrühren. Nüsse und kandierte Früchte hinzufügen und zu einem Teig kneten. Den Teig mindestens 1 Stunde ruhen lassen.
  • Den Ofen auf 180 °C vorheizen. Den Teig ausrollen und Formen ausstechen (traditionell Kreise oder Herzen). 10–15 Minuten backen, bis sie leicht goldbraun sind.
  • Nach dem Abkühlen mit Puderzucker oder geschmolzener Schokolade verzieren.
JARNÍ KURZY 2026

Právě probíhá zápis! Neváhejte a vybírejte z naší nabídky!


  • ceny již od 3520 Kč (bez DPH) za 16 lekcí/3740 Kč (bez DPH) za 17 lekcí/od 3960 Kč (bez DPH) za 18 lekcí
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 220 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • jarní kurzy začínají v týdnu od 6. 2. do 12. 2. 2026

KONTAKT

Provozovna


Adresa:

Mlýnská 938/4
Olomouc
779 00
Česká republika

Kontaktní údaje:

+420 604 876 372

deu-olomouc@email.cz

FACEBOOK
LETNÍ KURZY 2026

Právě probíhá zápis! Neváhejte a vybírejte z naší nabídky! 


  • ceny již od 2125 Kč (bez DPH)
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 225 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • kurzy začínají v týdnu od 29. 6. do 3. 7. 2026

SLEVY & BENEFITY

Věnujte pozornost slevám a výhodám, které Vám umožní studovat výrazně levněji!

Kombinací akčních nabídek můžete dosáhnout slevy až 25 %!


PODZIMNÍ KURZY 2026

Již nyní si můžete naplánovat podzimní kurz němčiny! Vyberte si z naší nabídky!


  • ceny již od 3600 Kč (bez DPH) za 16 lekcí/3825 Kč (bez DPH) za 17 lekcí/od 4050 Kč (bez DPH) za 18 lekcí
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 225 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • podzimní kurzy začínají v týdnu od 14. 9. do 18. 9. 2026