Římská liturgie věnovala den 31. prosince vzpomínce na papeže Silvestra I., který právě tohoto dne v roce 335 zemřel. O jeho životě se dochovalo jen málo informací, ale podle legendy pomohl vyléčit malomocenství římského císaře Konstantina Velikého. Po Silvestrově smrti ustala pronásledování křesťanů a začala nová éra, kdy se křesťanská církev stala významnou mocností v římské říši. Tento den tak získal náboženský význam, který se v průběhu staletí prolínal s pozdějšími lidovými tradicemi.
Až do 16. století však den svatého Silvestra nebyl spojován s oslavami příchodu nového roku. Tehdy se lidé řídili juliánským kalendářem, který sice začínal 1. ledna, ale konec roku se v různých regionech lišil – například se slavilo 1. března, 25. března nebo 25. prosince. Z pohanských dob se sice dochovaly oslavy 1. ledna, avšak tyto svátky nebyly církví přijímány. Až přijetí gregoriánského kalendáře v druhé polovině 16. století přineslo jednotné datum začátku roku, tedy 1. ledna. Veřejné a bujaré oslavy nového roku se však rozšířily až v 19. století.
Církev na 1. ledna určila svátek Obřezání Páně, který měl být slaven v poklidu a tichosti. Přestože církev odsuzovala pohanské oslavy na přelomu roku, lidé na mnoha místech přetrvali zvyk vítat nový rok právě v noci z 31. prosince. Tyto oslavy se církvi často nelíbily, a proto se je snažila omezit či zakázat. Silvestrovské slavnosti, jak je známe dnes – tedy s veselím, hudbou a společenskými setkáními – vznikly až v 19. století, kdy se lidé začali novoročnímu přechodu radovat i mimo kostelní prostory.
Silvestrovská večeře měla pro naše předky slavnostní charakter, který připomínal štědrovečerní hostinu. Na stole bylo devět chodů, přičemž každý z nich symbolizoval plodinu, která se během roku urodila. Tato tradice vyjadřovala vděčnost za úrodu a naději na štěstí v nadcházejícím roce. Konec 19. století už přinesl oslavy podobné těm dnešním – lidé se scházeli, bavili, zpívali a popíjeli alkohol, přičemž neodmyslitelnou součástí byl i novoroční přípitek vychlazeným šampaňským nebo sektem.
Dnes je Silvestr časem veselí a společenských setkání, kdy lidé slaví konec starého a příchod nového roku podle dlouholetých tradic. Přestože jeho kořeny sahají až do dob raného křesťanství, zvyky a obyčeje se vyvíjely a přizpůsobovaly měnícím se společenským podmínkám. Moderní oslavy tak spojují dávnou historii s dnešními radostmi a očekáváními, které nový rok přináší. Silvestrovské oslavy tak symbolizují naději na nový začátek a lepší budoucnost. Zároveň jsou příležitostí k zamyšlení nad uplynulým rokem a stanovení nových předsevzetí.
Užitečné fráze - Nützliche Ausdrücke
| Nützliche Ausdrücke |
Užitečné fráze
|
Nützliche Ausdrücke
|
Užitečné fráze
|
| der Walzer |
valčík |
das Lachen |
smích |
| die Glocke |
zvon |
der Longdrink |
míchaný nápoj |
| das Häppchen |
chuťovka/jednohubka |
die Erinnerungen |
vzpomínky |
| der Champagner |
šampaňské |
die Mitternacht |
půlnoc |
| feiern |
slavit, oslavovat |
die Musik |
hudba |
| die Feier |
oslava |
der Neuanfang |
nový začátek |
| das Festessen |
slavnostní večeře |
die neue Hoffnung |
nová naděje |
| Prost! |
Na zdraví. |
die Tröte |
klakson |
| der Stadtplatz |
náměstí |
das belegte Brot |
chlebíček |
| das Konfetti |
konfety |
der Umzug |
průvod |
| der Countdown |
odpočítávání |
die Party |
párty |
| die Menschenmenge |
dav |
die Partyballons |
party balónky |
| tanzen |
tancovat |
die Partydekoration |
party výzdoba |
| das Fassbier |
točené pivo |
der Partyhut |
party klobouk |
| trinken |
pít |
einen Toast ausbringen |
pronést přípitek |
| sich amüsieren |
bavit se |
die öffentliche Feier |
veřejná oslava |
| das Abendkleid |
večerní šaty |
der Vorsatz |
předsevzetí |
| die Böller |
petardy |
der Schnaps/der Shot |
panák |
| das Feuerwerk |
ohňostroj |
singen |
zpívat |
| der Spaß |
legrace/zábava |
das Erfrischungsgetränk |
nealkoholický nápoj |
| lustig |
legrační/zábavný |
die Wunderkerzen |
prskavky |
| das Glas |
sklenice |
das besondere Outfit |
speciální oblečení |
| der Gast |
host |
die Straßenfeier |
pouliční oslava |
| sich unterhalten |
popovídat si |
schlagen |
odbít |
| Spaß haben |
bavit se |
die Überraschung |
překvapení |
| die Freude |
radost |
der Trinkspruch |
přípitek |
| küssen |
líbat |
das Versprechen |
slib |
| lachen |
smát se |
das neue Jahr begrüßen |
přivítat nový rok |
| die Gesundheit |
zdraví |
der Wunsch |
přání |
| das Glück |
štěstí |
wünschen |
přát si |
Silvestr a Nový rok v Německu
Silvestr se v Německu slaví velmi podobně jako v Česku. Lidé se scházejí s rodinou a přáteli, pořádají večírky a společně čekají na příchod nového roku. Typické jsou slavnostní večeře, často například raclette nebo fondue, kdy si každý připravuje jídlo podle chuti přímo u stolu. Oslavy jsou veselé, plné hudby, tance a dobré nálady, a lidé si užívají společný čas až do půlnoci. Často se hrají společenské hry nebo se sledují zábavné pořady v televizi. Mnoho lidí také zdobí své domovy a připravuje malé překvapení pro hosty.
Jedním z tradičních zvyků je takzvané "Bleigießen“ - lití olova. Dříve se roztavené olovo lilo do studené vody a podle vzniklých tvarů lidé hádali svou budoucnost. Dnes se kvůli bezpečnosti používají spíše voskové nebo cínové varianty, ale význam zůstává stejný. Tento zvyk má symbolizovat přemýšlení o budoucnosti a naději na štěstí, zdraví a úspěch v nadcházejícím roce. Lidé se při této aktivitě často baví a porovnávají své „výsledky“. Někdy se výklady tvarů berou spíše s humorem než vážně.
Velmi důležitou součástí oslav je ohňostroj - Feuerwerk, který vrcholí přesně o půlnoci. Lidé vycházejí do ulic, odpalují petardy a sledují světelné efekty na obloze. Navzájem si přejí "Frohes neues Jahr!“ a připíjejí si šampaňským, kterému se v Německu říká Sekt. Atmosféra je hlučná, energická a plná radosti, protože každý vítá nový rok s nadšením a očekáváním. Někteří lidé si také zapalují prskavky a fotí si tento slavnostní okamžik. Ve větších městech bývá ohňostroj opravdu velkolepý a trvá i několik minut.
Největší oslavy se konají ve městech, zejména v Berlíně u Braniborské brány. Každoročně se zde pořádá velká venkovní party s koncerty, stánky s jídlem a nápoji a obrovským ohňostrojem. Událost přitahuje statisíce lidí z celého světa, kteří chtějí zažít jedinečnou atmosféru. Oslava tak patří mezi největší silvestrovské akce v Evropě a je velmi populární. Bezpečnost na těchto akcích zajišťují policisté i záchranné složky. Organizátoři také dbají na to, aby byl program pestrý a zajímavý pro všechny návštěvníky.
Zajímavou tradicí je sledování skeče "Dinner for One“, který se stal typickou součástí silvestrovského večera. Přestože jde o britský pořad, v Německu je mimořádně oblíbený a každoročně se vysílá v televizi. Mnoho rodin si ho nenechá ujít a považuje ho za nedílnou součást oslav. Tento zvyk ukazuje, jak se mohou tradice z jiných zemí stát důležitou součástí domácí kultury. Někteří lidé znají jednotlivé repliky zpaměti a opakují je spolu s herci. Sledování tohoto skeče vytváří pocit tradice a společného zážitku.
Na Nový rok si lidé dávají předsevzetí, takzvané Neujahrsvorsätze. Nejčastěji se týkají zdravějšího životního stylu, více pohybu nebo osobního rozvoje. První leden je státním svátkem, a proto většina lidí odpočívá a tráví čas v klidu s rodinou. Nový rok tak začíná v poklidné atmosféře, která kontrastuje s rušnými oslavami předchozí noci. Někteří lidé chodí na novoroční procházky, aby začali rok aktivně. Jiní dávají přednost odpočinku doma a sledování televize nebo setkání s blízkými. Tento den je také příležitostí zamyslet se nad uplynulým rokem a stanovit si nové cíle do budoucna.
Silvestr a Nový rok v Rakousku
Oslava Nového roku v Rakousku, která se koná každoročně od 31. prosince do 1. ledna, má dlouhou tradici a je silně spojená s evropskými zvyky. Rakušané slaví Silvestr radostně a společensky, často ve společnosti rodiny i přátel. Večer bývá spojen se slavnostní večeří, hudbou a tancem, a lidé se připravují na příchod nového roku s optimismem. Oslavy jsou důležitou součástí kulturního života a mají jak tradiční, tak moderní podobu. Mnohé rodiny také dodržují drobné zvyky pro štěstí, například darování symbolických předmětů.
Nejznámější oslavy se konají ve Vídni, kde se centrum města promění v takzvanou "Silvestrovskou stezku“ - Silvesterpfad. Ta vede historickými částmi města a nabízí koncerty, taneční vystoupení i stánky s jídlem a nápoji. Lidé se zde shromažďují, aby společně oslavili příchod nového roku v jedinečné atmosféře. Tato tradice přitahuje tisíce návštěvníků z Rakouska i zahraničí a patří k největším oslavám v zemi. Návštěvníci si mohou vybrat z různých hudebních stylů a programů po celé trase.
Typickou součástí oslav je také hudba, zejména valčík "Na krásném modrém Dunaji" od Johanna Strausse II. Přesně o půlnoci si lidé připíjejí a často si společně zatančí tento slavný valčík, který je symbolem rakouské kultury. Kromě toho si přejí "Frohes neues Jahr!“ a užívají si slavnostní atmosféru. Hudba tak hraje důležitou roli při spojování lidí a vytváření radostné nálady. Tento okamžik patří mezi nejtradičnější a nejoblíbenější části oslav. Mnoho lidí se na tento okamžik těší po celý večer jako na vrchol celé oslavy.
Velkou atrakcí je také ohňostroj, který rozzáří oblohu nad městem a doprovází příchod nového roku. V Vídni bývá ohňostroj viditelný z mnoha míst, zejména v okolí Stephansplatz. Lidé vycházejí do ulic, aby si společně užili tuto podívanou a sdíleli radost z nového začátku. Atmosféra je živá, plná světel, hudby a nadšení. Mnozí si tento okamžik fotografují nebo natáčejí na památku. Tento zážitek zůstává pro mnoho lidí jednou z nejkrásnějších vzpomínek na začátek nového roku.
Na Nový rok se v Rakousku koná tradiční Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků, který sledují miliony diváků po celém světě. Tento slavnostní koncert představuje skladby především rodiny Straussů a je symbolem elegance a hudební tradice. Mnoho lidí tráví první den v roce v klidu, odpočívá a sleduje tento koncert doma v televizi. Nový rok tak začíná v poklidné a kulturní atmosféře, která navazuje na rušné silvestrovské oslavy. Pro mnohé je tento koncert krásným a důstojným začátkem nového roku.