Rakousko - Österreich

Základní informace - Grundinformationen

Historie - Geschichte

První obyvatelé dnešního Rakouska žili na jeho území již v pravěku. Ve starověku zde sídlily keltské kmeny, především Norikové. V 1. století př. n. l. oblast ovládla Římská říše a vznikly zde provincie Noricum, Raetia a Pannonia. Římané budovali města, silnice i pevnosti a významně ovlivnili hospodářský i kulturní rozvoj této oblasti. Po pádu Západořímské říše v 5. století se na území dnešního Rakouska usazovaly germánské a slovanské kmeny. Archeologické nálezy dokazují, že tato oblast byla důležitou spojnicí mezi severní a jižní Evropou už od starověku.

V 8. století se území dostalo pod vládu Franské říše. Roku 976 vzniklo Rakouské markrabství – die Markgrafschaft Österreich, které mělo chránit východní hranice říše před útoky z východu. Název Österreich znamená „východní říše“. Ve 12. století se Rakousko stalo samostatným vévodstvím a začalo získávat větší politický význam ve střední Evropě. Postupně se rozvíjel obchod, zemědělství i první významná města, což přispělo k hospodářskému růstu celé oblasti. Vznik markrabství znamenal začátek samostatného vývoje Rakouska.

Roku 1278 se vlády ujali Habsburkové – die Habsburger, kteří Rakousku vládli více než šest století. Za jejich vlády se země postupně rozšiřovala a stala se jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. Vídeň se stala sídlem panovníků i významným kulturním a politickým centrem Evropy. Habsburkové ovládali rozsáhlá území a jejich dynastie patřila k nejmocnějším v evropských dějinách. Právě v tomto období vznikla řada významných paláců, kostelů a dalších staveb. Vídeň se díky Habsburkům zařadila mezi nejvýznamnější evropská centra kultury, vědy i diplomacie.

V 16. a 17. století muselo Rakousko čelit náboženským konfliktům i opakovaným útokům Osmanské říše. Nejznámější byly obléhání Vídně v letech 1529 a 1683. Po vítězství nad Osmany začala habsburská monarchie dále posilovat své postavení. V této době se rozvíjela také kultura, architektura i vzdělanost. Úspěšná obrana Vídně měla velký význam nejen pro Rakousko, ale také pro další evropské státy. Obrana proti Osmanské říši přispěla k tomu, že se Rakousko stalo jednou z hlavních mocností střední Evropy.

V 18. století vládla Marie Terezie – Maria Theresia, která provedla řadu významných reforem. Zavedla povinnou školní docházku, modernizovala státní správu i armádu. Její syn Josef II. – Joseph II. pokračoval v reformách a vydal toleranční patent, který rozšířil náboženskou svobodu. Rakousko se stalo jedním z nejvýznamnějších států Evropy. Tyto reformy položily základy moderního fungování státu a ovlivnily život obyvatel na mnoho dalších generací. Mnohé reformy z tohoto období ovlivňují rakouskou společnost a školství dodnes.

Po napoleonských válkách bylo roku 1804 vyhlášeno Rakouské císařství – das Kaisertum Österreich. Roku 1815 se ve Vídni konal Vídeňský kongres – der Wiener Kongress, který po napoleonských válkách uspořádal nové rozdělení Evropy. V roce 1867 vzniklo Rakousko-Uhersko – Österreich-Ungarn, dvojitá monarchie spojující Rakousko a Uhersko pod vládou jednoho panovníka. Stát patřil mezi největší a nejvýznamnější evropské mocnosti a zahrnoval mnoho národností. Soužití různých národů však často vedlo k politickým sporům.

Roku 1914 se po atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este – Franz Ferdinand v Sarajevu rozhořela první světová válka – der Erste Weltkrieg. Po porážce roku 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadlo a vznikla samostatná Rakouská republika – die Republik Österreich. Země přišla o většinu svého území a musela se vyrovnat s hospodářskými i politickými problémy. Období po válce bylo pro obyvatele velmi obtížné a životní úroveň výrazně poklesla. Nově vzniklý stát musel vybudovat vlastní správu i hospodářství.

Roku 1938 bylo Rakousko připojeno k nacistickému Německu při události známé jako anšlus – der Anschluss. Během druhé světové války – der Zweite Weltkrieg bylo součástí Německé říše. Po porážce nacistického Německa roku 1945 bylo Rakousko rozděleno do čtyř okupačních zón spravovaných Spojenými státy, Sovětským svazem, Velkou Británií a Francií. Válka zanechala v zemi rozsáhlé škody a obnovování hospodářství trvalo několik let. Obyvatelé se po válce museli vyrovnat nejen s materiálními ztrátami, ale také s důsledky nacistického režimu.

Roku 1955 byla podepsána Rakouská státní smlouva – der Österreichische Staatsvertrag, která ukončila okupaci země. Rakousko se zavázalo k trvalé neutralitě, kterou dodržuje dodnes. Díky stabilnímu politickému systému a silné ekonomice se země rychle rozvíjela a stala se jednou z nejbohatších zemí Evropy. Neutralita zároveň posílila mezinárodní postavení Rakouska a umožnila mu udržovat dobré vztahy s různými státy během studené války. Rakousko se také stalo významným místem mezinárodních jednání a sídlem řady světových organizací.

Od roku 1995 je Rakousko členem Evropské unie. Dnes patří mezi nejvyspělejší státy světa s vysokou životní úrovní. Je známé svou bohatou kulturou, alpskou přírodou, zimními sporty i významnými osobnostmi, jako byli Wolfgang Amadeus Mozart, Sigmund Freud nebo Gustav Klimt. Rakousko je také sídlem řady mezinárodních organizací a významným centrem diplomacie. Významnou součástí rakouského hospodářství je také cestovní ruch, který každoročně přiláká miliony návštěvníků z celého světa. 

Geografie - Geographie

Rakousko se rozprostírá ve střední Evropě – Mitteleuropa. Sousedí s Německem a Českou republikou na severu, Slovenskem a Maďarskem na východě, Slovinskem a Itálií na jihu a Švýcarskem a Lichtenštejnskem na západě. Rakousko má rozlohu 83 879 km² a patří mezi středně velké evropské státy. Nemá přístup k moři, přesto má díky své poloze důležitý význam pro dopravu mezi západní a východní Evropou. Přes jeho území vedou významné silniční i železniční trasy spojující evropské státy. Díky své poloze je Rakousko významnou tranzitní zemí Evropy.

Rakousko má velmi rozmanitou krajinu, kterou tvoří především Alpy – die Alpen, jež zabírají přibližně dvě třetiny území státu. Na východě a severovýchodě se nacházejí nížiny a pahorkatiny vhodné pro zemědělství. Největší nížinou je Vídeňská pánev – das Wiener Becken, kde leží také hlavní město Vídeň. Významnými horskými oblastmi jsou například Tyrolsko – Tirol nebo Salcbursko – Salzburg. Rozmanitá krajina poskytuje vhodné podmínky pro turistiku, zimní sporty i ochranu přírody. Hory výrazně ovlivňují vzhled celé země.

Nejvyšší horou Rakouska je Grossglockner, který měří 3 798 m a nachází se v pohoří Vysoké Taury – die Hohen Tauern. Tato oblast je součástí Národního parku Vysoké Taury – der Nationalpark Hohe Tauern, největšího národního parku ve střední Evropě. Rakouské Alpy jsou významnou turistickou oblastí navštěvovanou po celý rok. Nabízejí ideální podmínky pro lyžování, horolezectví, pěší turistiku i cyklistiku a každoročně přilákají miliony návštěvníků z celého světa. Turismus je důležitou součástí rakouského hospodářství.

Rakouskem protéká mnoho významných řek, které mají velký význam pro dopravu, výrobu elektrické energie i zásobování vodou. Nejvýznamnější řekou je Dunaj – die Donau, který protéká severovýchodní částí země a pokračuje dále na Slovensko, do Maďarska a dalších států. Mezi další důležité řeky patří Inn – der Inn, Dráva – die Drau, Enže – die Enns a Mur – die Mur. Dunaj spojuje významná rakouská města, například Linec – Linz a Vídeň – Wien, a je jednou z nejdůležitějších evropských vodních cest. Řeky jsou důležitým zdrojem vodní energie.

V Rakousku se nachází mnoho jezer, především v alpských oblastech a na severu země. Největším jezerem je Neziderské jezero – der Neusiedler See, které leží na hranici s Maďarskem. Významná jsou také Attersee, Traunsee nebo Wolfgangsee v Solné komoře – das Salzkammergut. Jezera jsou oblíbenými turistickými cíli a nabízejí možnosti koupání, plachtění i dalších vodních sportů. Mnohá z nich jsou chráněna a tvoří důležitou součást rakouské přírody i krajiny. Každoročně je navštíví mnoho domácích i zahraničních turistů.

Rakousko má převážně mírné podnebí – gemäßigtes Klima, které je ovlivněno především Alpami a kontinentálním klimatem střední Evropy. V nížinách jsou teplá léta a poměrně chladné zimy, zatímco ve vyšších horských oblastech jsou zimy dlouhé, chladné a bohaté na sněhové srážky. Alpské podnebí vytváří ideální podmínky pro zimní sporty, kterými je Rakousko proslulé po celém světě. Příznivé klimatické podmínky umožňují také pěstování vinné révy, ovoce i dalších zemědělských plodin zejména ve východní části země.

Srážky jsou v Rakousku rozloženy během celého roku, přičemž nejvíce jich spadne v alpských oblastech. Naopak východní část země, zejména okolí Vídně, patří mezi sušší oblasti. Díky rozmanitému reliéfu se v Rakousku nachází mnoho chráněných území, národních parků a přírodních rezervací. Tyto oblasti chrání vzácné druhy rostlin a živočichů a patří mezi nejcennější přírodní lokality ve střední Evropě. Ochrana přírody má v Rakousku dlouhou tradici a významně přispívá k zachování jeho jedinečné alpské krajiny.

Politika - Politik

Rakousko je od roku 1955 spolkovou republikou – die Republik Österreich. Jedná se o parlamentní demokracii, ve které stojí v čele vlády spolkový kancléř. Prezident plní především reprezentativní funkci, jmenuje spolkovou vládu a zastupuje stát navenek. Rakousko je tvořeno devíti spolkovými zeměmi – die Bundesländer, které mají vlastní zemské vlády a určitou míru samostatnosti. Současným spolkovým prezidentem je Alexander Van der Bellen a spolkovým kancléřem je Christian Stocker.

Rakouský politický systém funguje na principu parlamentní demokracie – die parlamentarische Demokratie. Nejvyšším zákonodárným orgánem je Národní rada – der Nationalrat, jejíž poslanci jsou voleni občany v přímých volbách. Nationalrat schvaluje zákony, kontroluje činnost vlády a rozhoduje o důležitých otázkách týkajících se státu. V čele Národní rady stojí její předseda – der Nationalratspräsident, který řídí jednání parlamentu. Volby do Národní rady se konají zpravidla každých pět let.

Druhou komorou rakouského parlamentu je Spolková rada – der Bundesrat. Ta zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí a její členové jsou voleni zemskými sněmy. Bundesrat se podílí na schvalování některých zákonů, především těch, které se týkají pravomocí spolkových zemí. Většinu zákonů schvaluje především Národní rada, ale u některých je souhlas Bundesratu nezbytný. Díky tomu mohou spolkové země ovlivňovat rozhodování na celostátní úrovni. Bundesrat tak pomáhá udržovat rovnováhu mezi centrální vládou a jednotlivými spolkovými zeměmi.

Významnou součástí rakouského politického systému je také spolková vláda – die Bundesregierung. V jejím čele stojí spolkový kancléř – der Bundeskanzler, který koordinuje práci ministrů a určuje hlavní směr vládní politiky. Vláda odpovídá za řízení státu, hospodářství, školství, zdravotnictví, bezpečnost i zahraniční politiku. Národní rada může vládě vyslovit nedůvěru, což může vést k jejímu odvolání. Každá spolková země má také vlastní zemský sněm – der Landtag, který rozhoduje o záležitostech ve své působnosti.

Vlajka Rakouska se nazývá die Flagge Österreichs nebo die österreichische Nationalflagge. Patří mezi nejstarší státní vlajky na světě a skládá se ze tří vodorovných pruhů – červeného, bílého a červeného. Tyto barvy jsou symbolem Rakouska již od středověku a patří k nejznámějším státním symbolům země. Rakouský státní znak tvoří černý orel – der Bundesadler, který drží srp a kladivo jako symboly zemědělství a průmyslu a na nohách má přetržené řetězy připomínající znovuzískání svobody po druhé světové válce. 

Obyvatelstvo a města - Bevölkerung und Städte

V Rakousku žije přibližně 9 milionů obyvatel. Rakouské obyvatelstvo tvoří převážně Rakušané, ale žijí zde také početné skupiny lidí s přistěhovaleckým původem, zejména z Německa, Turecka, zemí bývalé Jugoslávie a dalších evropských států. Úředním jazykem je němčina, kterou používá většina obyvatel. V některých oblastech se používají také menšinové jazyky, například slovinština v Korutanech nebo chorvatština a maďarština v Burgenlandu. Nejvíce obyvatel žije ve východní části země, především v okolí Vídně, zatímco horské oblasti Alp jsou osídleny méně hustě.

Po druhé světové válce se Rakousko postupně stalo cílem přistěhovalců, kteří přicházeli především za prací a lepšími životními podmínkami. Významné skupiny obyvatel pocházejí například z Turecka, Německa, Srbska, Chorvatska nebo Bosny a Hercegoviny. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, především římskokatolická církev, ale žijí zde také muslimové a lidé bez náboženského vyznání. Nejhustěji osídlené oblasti se nacházejí kolem velkých měst, zatímco vysokohorské oblasti Alp mají velmi nízkou hustotu zalidnění.

Hlavním městem Rakouska je Vídeň – Wien. Zároveň je největším městem v zemi a sídlem spolkové vlády, parlamentu i prezidenta. Vídeň je významným politickým, kulturním a hospodářským centrem Rakouska a patří mezi nejvýznamnější evropská města. Mezi známé památky patří například zámek Schönbrunn – das Schloss Schönbrunn, katedrála svatého Štěpána – der Stephansdom, palác Hofburg – die Hofburg nebo Vídeňská státní opera – die Wiener Staatsoper. Město je také významným centrem hudby, umění, vědy a mezinárodní diplomacie.

Vídeň patří také mezi nejdůležitější hospodářská a kulturní centra Rakouska. Sídlí zde mnoho mezinárodních organizací, například Organizace spojených národů – die Vereinten Nationen nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – die OSZE. Štýrský Hradec - Graz je druhým největším městem Rakouska a hlavním městem spolkové země Štýrsko. Je významný především díky automobilovému průmyslu a univerzitám. Linec – Linz leží na řece Dunaj a patří mezi nejdůležitější průmyslová města Rakouska.

Salcburk – Salzburg je jedním z nejznámějších rakouských měst především díky své historii, architektuře a hudební tradici. Je rodištěm slavného skladatele Wolfganga Amadea Mozarta a každoročně se zde koná významný hudební festival. Innsbruck se nachází v Alpách a je hlavním městem spolkové země Tyrolsko. Město je známé především jako významné středisko zimních sportů a horské turistiky. Klagenfurt je hlavním městem spolkové země Korutany a nachází se na jihu Rakouska nedaleko hranic se Slovinskem.

Hospodářství - Wirtschaft

Rakousko patří mezi nejvyspělejší hospodářské státy Evropy. Po druhé světové válce se země rychle obnovila a díky stabilnímu politickému systému, rozvoji průmyslu a zahraničnímu obchodu se stala jednou z nejbohatších zemí světa. Dnes má Rakousko moderní tržní ekonomiku, která je založena především na průmyslu, službách, obchodu a cestovním ruchu. Významnou roli hrají také bankovnictví, technologie a energetika. Země je členem Evropské unie a patří mezi státy s vysokou životní úrovní.

Rakousko má omezené zásoby nerostných surovin, přesto se zde v minulosti těžily některé významné suroviny. Důležitou roli měla především těžba soli – das Salz, železné rudy – das Eisenerz a magnezitu – der Magnesit. Známou oblastí těžby železné rudy je Štýrsko, zejména oblast Erzberg. V současnosti má těžba menší význam než dříve a Rakousko se zaměřuje především na využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména vodní energie. Rakousko se proto více zaměřuje na šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí.

K dalším přírodním zdrojům Rakouska patří dřevo – das Holz, stavební suroviny, například vápenec – der Kalkstein, kámen - der Naturstein a písek – der Sand. Díky rozsáhlým lesům patří dřevozpracující průmysl - die Holzverarbeitungsindustrie mezi důležitá odvětví hospodářství. Velký význam má také výroba elektrické energie z vodních elektráren, protože horské řeky Alp poskytují vhodné podmínky pro jejich výstavbu. Rakousko se dlouhodobě snaží rozvíjet ekologickou energetiku a snižovat závislost na fosilních palivech.

Průmysl je jedním z hlavních pilířů rakouského hospodářství. Významný je především strojírenský průmysl – der Maschinenbau, automobilový průmysl – die Automobilindustrie, hutnictví – die Metallindustrie, chemický průmysl – die chemische Industrie a elektrotechnický průmysl – die Elektroindustrie. Mezi známé rakouské firmy patří například Red Bull, OMV nebo výrobce motocyklů KTM. Významnými průmyslovými oblastmi jsou především Vídeň, Štýrsko, Horní Rakousy a okolí měst Graz, Linec a Salzburg.

Zemědělství je v Rakousku moderní a vysoce kvalitní, přestože v něm pracuje jen malá část obyvatelstva. Kvůli hornatému povrchu jsou důležité především chov zvířat a pěstování plodin. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří pšenice – der Weizen, kukuřice – der Mais, ječmen – die Gerste, brambory – die Kartoffeln a vinná réva – die Weinreben. Chová se především skot – das Rindvieh, prasata – die Schweine a drůbež – das Geflügel. Významnými zemědělskými oblastmi jsou zejména Dolní Rakousy, Burgenland a oblasti podél Dunaje.

Velmi důležitou součástí rakouského hospodářství je cestovní ruch. Díky Alpám, historickým městům a kulturním památkám navštěvují Rakousko miliony turistů každý rok. Zimní turistika je významná především v Tyrolsku, Salcbursku a Vorarlbersku, kde se nachází mnoho známých lyžařských středisek. Významný je také kulturní turismus ve Vídni, Salcburku a dalších historických městech. Cestovní ruch tak patří mezi nejvýznamnější zdroje příjmů a zaměstnanosti v Rakousku.