Německo - Deutschland

Základní informace - Grundinformationen

Historie - Geschichte

První germánské kmeny obývaly území dnešního Německa již několik století před naším letopočtem. Patřili mezi ně například Sasové, Frankové, Alemani nebo Bavoři. V 1. století př. Kr. se Římská říše pokusila tato území ovládnout, ale po porážce římských legií v bitvě v Teutoburském lese roku 9 n. l. se Germánům podařilo zastavit další římskou expanzi za řeku Rýn. Přesto Římané ovlivnili vývoj této oblasti, například zavedením obchodu, stavbou cest a šířením římské kultury v pohraničních oblastech.

V 5. století po pádu Západořímské říše začalo na území dnešního Německa vznikat několik germánských států. Nejvýznamnějším z nich byla Franská říše, která postupně ovládla velkou část západní Evropy. Roku 800 byl Karel Veliký korunován císařem a vytvořil jednu z největších říší tehdejší Evropy. Po rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou roku 843 vznikla Východofranská říše, která je považována za základ budoucího Německa. Tento stát se postupně vyvíjel a vytvářel politické i kulturní základy německého národa.

Roku 962 byl Ota I. korunován císařem a vznikla Svatá říše římská - das Heilige Römische Reich. Ta sdružovala stovky knížectví, měst a biskupství, která byla sice formálně součástí jedné říše, ale měla značnou samostatnost. Ve středověku se rozvíjela města, obchod i vzdělanost. Významnou obchodní organizací se stala Hanza, která spojovala města severního Německa s dalšími oblastmi Evropy. Moc císaře však postupně slábla a jednotlivá knížectví získávala stále větší vliv na vlastní správu. Říše tak zůstala dlouho rozdělena na mnoho menších států.

V 16. století vystoupil Martin Luther proti prodeji odpustků a zahájil reformaci. Roku 1517 zveřejnil svých 95 tezí, které vedly ke vzniku protestantské církve. Náboženské spory mezi katolíky a protestanty vyvrcholily třicetiletou válkou - der Dreißigjährige Krieg (1618–1648). Ta přinesla rozsáhlé ničení, hladomor i výrazný pokles počtu obyvatel. Vestfálský mír roku 1648 potvrdil větší samostatnost jednotlivých německých států. Náboženské rozdělení však zůstalo jedním z hlavních problémů německých zemí ještě po mnoho dalších let.

V 18. století sílilo zejména Prusko, které se stalo jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. Pruská armáda byla považována za jednu z nejsilnějších v Evropě a stát postupně rozšiřoval své území. Po napoleonských válkách vznikl roku 1815 Německý spolek, sdružující většinu německých států. Myšlenka sjednocení Německa postupně sílila a po vítězství Pruska nad Francií bylo roku 1871 ve Versailles vyhlášeno Německé císařství - das Deutsche Kaiserreich. Prvním císařem se stal Vilém I. a významnou osobností sjednocení byl kancléř Otto von Bismarck.

Na přelomu 19. a 20. století se Německo rychle industrializovalo a stalo se jednou z nejvýznamnějších hospodářských i vojenských mocností světa. Rozvíjel se průmysl, věda i technika a Německo začalo budovat vlastní koloniální říši. Rostoucí napětí mezi evropskými mocnostmi však vedlo k vypuknutí první světové války - der Erste Weltkrieg roku 1914. Po porážce v první světové válce roku 1918 byla monarchie zrušena a vznikla Výmarská republika. Země se potýkala s hospodářskou krizí, vysokou inflací i politickou nestabilitou.

Roku 1933 se dostal k moci Adolf Hitler a nacistická strana. Byla zavedena diktatura, začalo pronásledování politických odpůrců i židovského obyvatelstva a Německo zahájilo rozsáhlé zbrojení. Roku 1939 napadením Polska vypukla druhá světová válka - der Zweite Weltkrieg. Během války nacistický režim spáchal holocaust, při němž bylo zavražděno přibližně šest milionů Židů a miliony dalších lidí. Po porážce Německa roku 1945 byla země rozdělena do čtyř okupačních zón a její hospodářství i infrastruktura byly značně zničeny. 

Roku 1949 vznikly dva samostatné státy – Spolková republika Německo - die Bundesrepublik Deutschland a Německá demokratická republika - die Deutsche Demokratische Republik. Zatímco západní Německo se stalo demokratickým státem s tržním hospodářstvím, východní Německo bylo součástí sovětského bloku. Roku 1961 byla postavena Berlínská zeď - die Berliner Mauer, která se stala symbolem rozdělení Evropy během studené války. Obě části Německa se vyvíjely odlišným směrem a mezi jejich obyvateli existovaly výrazné ekonomické rozdíly.

Dne 9. listopadu 1989 Berlínská zeď padla a o necelý rok později, 3. října 1990, došlo ke znovusjednocení Německa. Následovalo rozsáhlé hospodářské i politické sjednocování obou částí země. Německo se postupně stalo jedním z hlavních představitelů evropské spolupráce a významným členem Evropské unie. V současnosti je Německo nejlidnatější zemí Evropské unie a patří mezi nejsilnější světové ekonomiky. Je zakládajícím členem Evropské unie i NATO a významně ovlivňuje politické, hospodářské i kulturní dění v Evropě.

Geografie - Geographie

Německo se rozprostírá ve střední Evropě – Mitteleuropa a svou polohou spojuje západní, východní, severní i jižní část kontinentu. Na severu sousedí s Dánskem, na západě s Nizozemskem, Belgií, Lucemburskem a Francií, na jihu se Švýcarskem a Rakouskem a na východě s Českou republikou a Polskem. Německo má rozlohu 357 588 km² a patří mezi největší evropské státy. Na severu je omýváno Severním mořem - der Nordsee a Baltským mořem – der Ostsee.. Německo má díky své centrální poloze důležitý význam pro evropskou dopravu a obchod.

Německo má velmi rozmanitou krajinu, kterou lze rozdělit na tři hlavní oblasti – Severoněmeckou nížinu - das Norddeutsche Tiefland, Středoněmeckou vysočinu - die Mittelgebirge a Alpy - die Alpen na jihu země. Severní část tvoří převážně nížiny s rozsáhlými zemědělskými oblastmi a pobřežními rovinami. Střední Německo je charakteristické kopcovitou krajinou, lesy a několika horskými pásmy, například Harzem – der Harz nebo Durynským lesem – der Thüringer Wald. Nejvyšší horskou oblastí jsou Alpy v jižním Bavorsku. 

Nejvyšší horou Německa je Zugspitze, která se nachází v Bavorských Alpách a dosahuje výšky 2 962 m. Německé Alpy jsou významnou turistickou oblastí, kterou navštěvují lidé především kvůli horské turistice, lyžování a přírodním zajímavostem. Kromě hor se v Německu nachází také mnoho rozsáhlých lesů, například der Schwarzwald, který leží na jihozápadě země a patří mezi nejznámější přírodní oblasti Německa. Oblast Alp patří mezi nejnavštěvovanější části Německa a nabízí mnoho možností pro letní i zimní turistiku.

Německem protéká mnoho významných řek, které mají důležitý význam pro dopravu, průmysl i zemědělství. Nejdelší řekou je Rýn – der Rhein, který protéká západní částí země a ústí do Severního moře. Další významné řeky jsou Dunaj – die Donau, Labe – die Elbe, Odra – die Oder a Vezera – die Weser. Řeka Labe spojuje vnitrozemí Německa s přístavem Hamburk, který patří mezi největší přístavy Evropy. Významná je také řeka Dunaj, která protéká jižním Německem a pokračuje dále do střední a jihovýchodní Evropy. 

V Německu se nachází také mnoho jezer, především v severní části země a v oblasti Alp. Největším jezerem je Bodamské jezero – der Bodensee, které leží na hranici se Švýcarskem a Rakouskem. Mezi další významná jezera patří die Müritz nebo Chiemské jezero – der Chiemsee v Bavorsku. Jezerní oblasti jsou oblíbenými turistickými místy a slouží k rekreaci i vodním sportům. Nejznámější jezerní oblasti lákají každoročně mnoho turistů z Německa i ze zahraničí. Mnoho jezer má také význam pro ochranu přírody a výskyt různých druhů rostlin a živočichů.

Německo má mírné podnebí – gemäßigtes Klima, které je ovlivněno především Atlantským oceánem a západním prouděním vzduchu. Na severozápadě země převládá oceánské klima s mírnými zimami a chladnějšími léty. Směrem na východ se více projevuje kontinentální vliv, což znamená větší rozdíly mezi letními a zimními teplotami. V horských oblastech jsou zimy chladnější a s větším množstvím sněhu, zejména v Alpách. Podnebí Německa je obecně příznivé pro zemědělství a umožňuje pěstování různých plodin.

Srážky jsou v Německu rozloženy během celého roku, přičemž nejvíce jich spadne v horských oblastech, například v Alpách a v Schwarzwaldu. Naopak východní část země je obecně sušší. Díky rozmanitému podnebí a krajině se v Německu nachází mnoho různých přírodních oblastí od pobřežních nížin přes rozsáhlé lesy až po vysokohorskou krajinu. Díky ochraně přírody se v Německu nachází mnoho národních parků a chráněných oblastí. Tyto oblasti jsou důležité pro zachování biologické rozmanitosti a ochranu vzácných druhů rostlin a živočichů.

Politika - Politik

Německo je od roku 1949 spolkovou republikou – die Bundesrepublik Deutschland. Jedná se o parlamentní demokracii, ve které má největší politickou moc spolkový kancléř a vláda. Prezident plní především reprezentativní funkci a zastupuje stát navenek. Německo je tvořeno 16 spolkovými zeměmi – die Bundesländer, které mají vlastní parlamenty a určitou míru samostatnosti. Současným spolkovým prezidentem je Frank-Walter Steinmeier a spolkovým kancléřem je Friedrich Merz. 

Německý politický systém funguje na principu parlamentní demokracie – die parlamentarische Demokratie. Nejvyšším zákonodárným orgánem je parlament – der Bundestag, jehož poslanci jsou voleni občany ve všeobecných volbách. Bundestag schvaluje zákony, kontroluje činnost vlády a rozhoduje o důležitých politických otázkách. V čele Bundestagu stojí předseda – der Bundestagspräsident, který řídí jeho jednání a dohlíží na dodržování parlamentních pravidel. Volby do Bundestagu se konají zpravidla každé čtyři roky.

Druhou komorou německého parlamentního systému je Spolková rada – der Bundesrat. Ta zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí a její členové jsou vysíláni vládami jednotlivých zemí. Bundesrat se podílí na schvalování některých zákonů, zejména těch, které se týkají pravomocí spolkových zemí. Zákony musí být schváleny podle svého významu Bundestagem a někdy také Bundesratem, než mohou vstoupit v platnost. Díky Bundesratu mají jednotlivé spolkové země možnost ovlivňovat rozhodování na celostátní úrovni.

Významnou součástí německého politického systému je také spolková vláda – die Bundesregierung a její kabinet – das Bundeskabinett. V čele vlády stojí spolkový kancléř – der Bundeskanzler, který určuje hlavní směr politiky země a vybírá jednotlivé ministry. Vláda odpovídá za řízení státu, hospodářskou politiku, zahraniční vztahy i další oblasti veřejného života. Bundestag může vládě vyslovit nedůvěru, což může vést k jejímu odvolání. Každá spolková země má také vlastní parlament – der Landtag, který rozhoduje o otázkách v rámci své působnosti. 

Vlajka Německa se nazývá die Deutschlandflagge nebo die Bundesflagge. Její současná podoba byla přijata v roce 1949 po vzniku Spolkové republiky Německo. Vlajka se skládá ze tří vodorovných pruhů – černého, červeného a zlatého. Tyto barvy mají svůj původ v německém národním hnutí v 19. století a staly se symbolem jednoty, svobody a demokracie. Německý státní znak tvoří černý orel – der Bundesadler, který patří mezi nejstarší evropské státní symboly. Německé státní symboly představují demokratické hodnoty a historickou tradici země.

Obyvatelstvo a města - Bevölkerung und Städte

V Německu žije přibližně 84 milionů obyvatel. Německé obyvatelstvo tvoří lidé s různým kulturním a historickým původem, přičemž většina obyvatel jsou Němci. Úředním jazykem je němčina, kterou používá naprostá většina populace. V některých oblastech se však používají také menšinové jazyky, například dánština na severu, lužická srbština ve východní části země nebo fríština u pobřeží Severního moře. Nejvíce obyvatel žije v západní a jižní části Německa, zatímco některé oblasti na východě jsou méně hustě osídlené.

Po druhé světové válce a zejména od druhé poloviny 20. století se Německo stalo cílem velkého množství přistěhovalců. Přicházeli především z Turecka, Itálie, Polska, zemí bývalé Jugoslávie a později také z dalších částí světa. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, především katolická a evangelická církev, ale významnou skupinu tvoří také muslimové a lidé bez náboženského vyznání. Nejhustěji osídlené jsou oblasti kolem velkých měst a průmyslových regionů, například Porúří, zatímco některé venkovské oblasti jsou řidčeji obydlené.

Hlavním městem Německa je Berlín – Berlin. Zároveň je největším městem v zemi a sídlem spolkové vlády, parlamentu a prezidenta. Berlín je významným politickým, kulturním a hospodářským centrem Německa. Mezi nejznámější památky patří například Braniborská brána – das Brandenburger Tor, Berlínská zeď – die Berliner Mauer, budova Říšského sněmu – der Reichstag nebo berlínská televizní věž – der Berliner Fernsehturm. Město je také důležitým centrem vědy, umění a mezinárodního obchodu.

Hlavními městy jednotlivých spolkových zemí jsou například Mnichov – München, Hamburk – Hamburg a Drážďany – Dresden. Mnichov je hlavním městem Bavorska a významným centrem průmyslu, technologií, kultury a turismu. Hamburk je druhým největším městem Německa a jeden z nejdůležitějších přístavů Evropy. Drážďany jsou významným kulturním a historickým centrem východního Německa. Mezi významná univerzitní města patří například Heidelberg, Göttingen nebo Freiburg, která jsou známá svými starými univerzitami a vědeckými institucemi.

Frankfurt nad Mohanem – Frankfurt am Main patří mezi nejvýznamnější finanční centra Německa a sídlí zde například Evropská centrální banka. Kolín nad Rýnem – Köln je důležitým kulturním, obchodním a mediálním centrem a známý je především svou katedrálou – der Kölner Dom. Stuttgart je významným průmyslovým městem, zejména díky automobilovému průmyslu a společnostem jako Mercedes-Benz a Porsche. Düsseldorf je centrem módy, obchodu a mezinárodních firem, zatímco Dortmund patří mezi významná města průmyslové oblasti Porúří.

Hospodářství - Wirtschaft

Po dlouhá desetiletí patří Německo mezi nejvýznamnější hospodářské a průmyslové mocnosti světa. Po druhé světové válce se země rychle hospodářsky obnovila a díky tzv. hospodářskému zázraku – das Wirtschaftswunder se stala jednou z nejsilnějších ekonomik Evropy. Dnes je Německo největší ekonomikou Evropské unie a patří mezi největší exportéry na světě. Struktura německého hospodářství je typická pro vyspělou průmyslovou zemi. Významnou roli má průmysl, obchod, finančnictví a především sektor služeb, zatímco zaměstnanost v zemědělství je poměrně nízká.

Německo má různorodé přírodní bohatství a významné zásoby nerostných surovin. Významnou roli měla v minulosti především těžba černého uhlí – die Steinkohle a hnědého uhlí – die Braunkohle, která podporovala rozvoj průmyslu. Nejvýznamnější oblasti těžby uhlí se nacházely zejména v Porúří – das Ruhrgebiet a v Sasku – Sachsen. V současnosti však význam těžby uhlí výrazně poklesl a mnoho dolů bylo uzavřeno kvůli změně energetické politiky a přechodu na obnovitelné zdroje.

K dalším nerostným surovinám patří ropa – das Erdöl, zemní plyn – das Erdgas, sůl – das Salz, draselné soli – die Kalisalze, vápenec – der Kalkstein a stavební suroviny, například písek - der Sand a štěrk - der Kies. Některé z těchto surovin se využívají především ve stavebnictví, chemickém průmyslu a energetice. Německo však musí velkou část surovin dovážet, protože jeho vlastní zásoby nejsou dostatečné pro potřeby moderní ekonomiky. Z tohoto důvodu se Německo zaměřuje také na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární energie.

Průmysl je jedním z hlavních pilířů německého hospodářství a patří mezi nejvyspělejší na světě. Tradičně významný je automobilový průmysl – die Automobilindustrie, strojírenství – der Maschinenbau, chemický průmysl – die chemische Industrie a elektrotechnický průmysl – die Elektroindustrie. Německo je známé výrobou automobilů značek Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz a Porsche. Významnými průmyslovými oblastmi jsou především Porúří, Bavorsko, Bádensko-Württembersko a oblast kolem měst Frankfurt, Stuttgart a Mnichov.

Zemědělství je v Německu moderní a vysoce produktivní, přestože v něm pracuje jen malá část obyvatelstva. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří pšenice – der Weizen, ječmen – die Gerste, kukuřice – der Mais, brambory – die Kartoffeln a cukrová řepa – die Zuckerrüben. Na farmách se chová především skot – das Rindvieh, prasata – die Schweine a drůbež – das Geflügel. Významnými zemědělskými oblastmi jsou například Severoněmecká nížina, Bavorsko a úrodné oblasti podél řek Rýn a Labe.