Den sv. Valentýna - Sankt-Valentins-Tag

Svátek všech zamilovaných, známý jako den svatého Valentýna – Sankt-Valentins-Tag nebo také Fest des heiligen Valentin, se každoročně slaví 14. února. V moderní podobě je zkráceně označován jako Valentýn – Valentinstag. Tento den je po celém světě vnímán jako oslava lásky, náklonnosti a romantických vztahů mezi partnery. V jeho průběhu si lidé tradičně vyměňují dárky, přáníčka nebo květiny jako symboly své náklonnosti. Valentýn se tak stal jedním z nejoblíbenějších svátků vyjadřujících mezilidské city a romantiku.

Kořeny tohoto svátku sahají až do období starověkého Říma, kde měl původně náboženský význam. Svatý Valentýn byl podle legendy kněz, který tajně oddával zamilované páry navzdory zákazu císaře. Za tento čin byl popraven, a postupně se stal symbolem romantické lásky. I když původ svátku je částečně zahalen tajemstvím, jeho význam se postupně vyvinul do dnešní podoby. Historie svátku je opředena legendami, které podtrhují jeho symboliku obětavé lásky. Jeho příběh zdůrazňuje obětavost a odvahu ve jménu lásky.

V současnosti se Valentýn slaví především jako den, kdy si partneři projevují lásku různými způsoby. Nejoblíbenějšími dárky jsou květiny – zejména červené růže, přáníčka zvaná „valentýnky“, bonboniéry, plyšové hračky nebo romantické večeře. Mnoho párů si na tento den plánuje výjimečné zážitky, například společné výlety, wellness nebo návštěvu kina. Valentýn se tak stal dnem drobných radostí a romantických gest. Zároveň se stává příležitostí, kdy lidé vyjadřují vděčnost za vzájemnou blízkost a společně strávený čas.

Valentýna však neslaví jen romantické páry. V některých kulturách je tento den příležitostí k vyjádření náklonnosti i mezi přáteli nebo členy rodiny. Děti si ve školách často vyměňují malá přání nebo sladkosti a ve firmách se občas pořádají tematické akce. Svátek tak přesahuje hranice partnerské lásky a stává se obecně dnem lidské sounáležitosti. Tento den je v mnoha komunitách chápán jako příležitost šířit pozitivní emoce mezi všechny blízké. Stává se tak univerzálním dnem lidské blízkosti a přátelství.

Ačkoli se Valentýn slaví zejména v západních zemích, jeho popularita roste i v dalších částech světa. V některých kulturách se přizpůsobuje místním zvykům a tradicím. Přestože ho někteří kritizují jako příliš komerční, pro mnohé zůstává příjemnou příležitostí, jak se zastavit, projevit city a strávit hezké chvíle s milovanými lidmi. Přes různé názory na jeho komerční charakter zůstává Valentýn dnem radosti a blízkosti. Valentýn připomíná důležitost emocí, pozornosti a vzájemného porozumění.

Kdo byl sv. Valentýn?

V Čechách vnímáme den svatého Valentýna často jako komerční svátek. Pokud už jej slavíme, omezujeme se na drobnější dárky nebo společnou návštěvu restaurace. A většinou máme pocit, že Valentýn a jeho oslava je výmyslem Američanů. Možná vás překvapí, že jeho kořeny sahají až do starověkého Říma a Američané mu pouze vtiskli vlastní osobitý styl. Samotný příběh o sv. Valentýnovi je ale dodnes zahalen tajemstvím. I proto se jeho význam v různých zemích mírně liší.

Odkud se legenda o sv. Valentýnu vzala? V církevních zápisech najdeme zmínky hned o několika svatých jménem Valentýn či Valentinus, kteří byli umučeni. Jedna z legend, nejspíše i ta nejznámější, vypráví o biskupovi Valentýnovi z Terni, který sloužil v Římě ve 3 století n. l. Podle této legendy tajně oddával zamilované páry navzdory zákazu císaře. Za svou činnost byl nakonec zatčen a odsouzen k smrti. Podle tradice ještě před popravou napsal dopis dceři svého žalářníka, který podepsal „Tvůj Valentýn“, čímž vznikl jeden z prvních symbolů tohoto svátku.

Římské impérium procházelo strukturální krizí a císař Claudius II. se rozhodl podpořit vojenskou sílu říše poněkud neobvyklým způsobem. Protože si myslel, že svobodní mládenci jsou lepšími a oddanějšími vojáky nežli ženatí muži s rodinami, nechal svatby mladých žen a mužů zakázat. Poněvadž se Valentýnovi zdál tento nový zákon nespravedlivý, rozhodl se mladé páry nadále oddávat v tajnosti. Když se o tom Claudius dozvěděl, Valentýn upadl v nelibost, byl zatčen a posléze popraven.

Jiné příběhy naznačují, že Valentýn byl stíhán za to, že pomáhal křesťanům utíkat z drsných podmínek římských žalářů. Po té, co byl uvězněn, navštěvovala ho v cele dcera žalářníka, do které se zamiloval. Těsně před smrtí jí měl napsat dopis, který nadepsal slovy “Tvůj Valentýn,” tedy frází, která se promítá do dnešní podoby valentýnských přáníček. Jiná verze příběhu říká, že Valentýn navrátil zrak slepé dceři jeho římského žalářníka a před popravou, které ani tak neunikl, napsal dopis na rozloučenou, který podepsal právě zmíněným textem.

Zatímco někteří tvrdí, že den svatého Valentýna měl být vzpomínkou na násilnou smrt a následný pohřeb zesnulého světce, který se měl odehrát kolem roku 270 n. l., existuje i jiný pohled na věc. Podle něj církev schválně umístila den svatého Valentýna doprostřed měsíce února, aby jím pokřesťanštila oblíbenou pohanskou slavnost plodnosti Lupercalia neboli Luperkálie, která se konala každý rok právě v půli měsíce února. Slavnost byla zasvěcena Faunovi, římskému bohu plodnosti, ochránci polí a stád, a Romulovi a Removi, zakladatelům mocného Říma.

Slavnost začínala shromážděním římských kněží v posvátné jeskyni, ve které se vlčice dle legendy starala o Romula a Réma. Kněží uctili bohy obětováním psa a kozy a v prolité krvi poté namáčeli cáry kožichů obětovaných zvířat. V následující tradici se přímo nabízí paralela s českými Velikonocemi. Kněží vyzbrojeni těmito krví nasáklými “pomlázkami” se po obřadu vydali do ulic, kde něžně vyšvihávali přítomné ženy, kterým měla tato tradice přinést plodnost v příštím roce. Stejnými pomlázkami poté požehnali i polím a pastvinám.

Celá slavnost pokračovala v podvečer, kdy se jména svobodných žen házela do velké nádoby, odkud je poté losovali mladí muži. Tak se vytvořily páry, které spolu měli trávit následující rok. Oblíbená slavnost Lupercalia přežila nástup křesťanství a slavila se v obdobné podobě až do 5. století n. l., kdy ji papež Gelasius označil za pohanu a vyhlásil 14. února právě svátkem svatého Valentýna. Tím se původně pohanský rituál postupně proměnil v křesťanský svátek. Tento krok měl také za cíl nahradit pohanské tradice novým křesťanským významem a posílit jejich vliv ve společnosti.

Svátek zamilovaných se do dnešní podoby ale dostával ještě dlouho. Ve středověku se 14. únoru připisoval začátek námluv zpěvných ptáků. S tímto motivem pak pracoval ve 14. století i Geoffrey Chaucer ve své epické básni 'Ptačí sněm’, kterou napsal u příležitosti zásnub anglického krále Richarda II. s princeznou Annou Českou – dcerou Karla IV. Dal tak vzniknout první písemné zmínce, která spojuje den svatého valentýna s romantickou láskou a i kouskem české historie. Díky této literární tradici se Valentýn začal spojovat s romantickým citem v evropské kultuře.

Nejstarší známou zachovalou “valentýnkou” je báseň napsaná Karlem Orleánským roku 1415. Báseň napsal pro svou ženu v době, kdy byl vězněn v londýnském Toweru po bitvě u Azincourtu. Toto valentýnské přání je nyní součástí sbírky rukopisů Britské knihovny v Londýně. O několik let později si údajně Jindřich V. najal spisovatele jménem John Lydgate, aby mu skládal valentýnská přání pro Catherine z Valois.Tyto texty ukazují, že Valentýn byl už ve středověku spojen s osobními milostnými projevy.

Se svátkem sv. Valentýna je dnes spojena řada tradic – a rozhodně nejde o žádné „výmysly“ moderní doby. Tak například populární darování květin se odvozuje přímo ze života biskupa Valentýna. Podle legendy totiž obdarovával mladé páry pestrými kyticemi z biskupské zahrady.Tato tradice se postupně stala symbolem lásky a romantiky po celém světě. Dnes je darování květin stále jedním z nejtypičtějších valentýnských gest. Kromě květin se dnes často darují i další symbolické dárky, které mají vyjádřit city a náklonnost.

Z britských ostrovů pochází starobylý zvyk zasílat na svátek sv. Valentýna milované osobě milostné anonymní dopisy. Například na začátku 19. století pošta v Anglii doručila 60 tisíc valentýnských pohlednic. Od poloviny 19. století se pak rozšířily poštovní známky, jejich cena klesla a pohledy si mohla dovolit posílat spousta lidí. Díky tomu se tento zvyk rozšířil ještě víc. Tím se Valentýn stal masově rozšířeným svátkem i mezi běžnými lidmi. Tento trend postupně položil základ dnešnímu posílání přání a zpráv na Valentýna.

V přístavních městech míval Valentýnův svátek ještě jeden zcela jiný význam. Cechy mořeplavců, kupců a řemeslníků i jiná bratrstva se právě 14. února scházely ke společnému stolování. A existuje ještě jedna starobylá legenda kolem Valentýnova svátku. Říkávalo se, že si svobodná dívka vezme za muže chlapce, kterého 14. února potká jako prvního. Mladí muži, kteří si už na některou dívku mysleli, se jí proto snažili darovat co nejdříve ráno toho dne kytici květů. Tyto zvyky ukazují, jak silně byl Valentýn spojen s lidovými pověrami a tradicemi.

Oslavy svátku sv. Valentýna v českých zemích jsou relativně nová záležitost. Jako patroni rodiny byli dřív uctíváni spíše sv. Jáchym a sv. Anna a samozřejmě sv. Josef se svatou rodinou. Tradice sv. Valentýna coby patrona snoubenců se výrazněji rozšířila až po roce 1989. I když z různých anket i nadále vychází, že Češi za svátek zamilovaných mnohem více považují 1. květen, před 14. únorem mají i u nás květinářství každoročně nabito. A to i když v českém prostředí není tradice sv. Valentýna tak silná jako třeba Itálii.

Užitečné fráze - Nützliche Ausdrücke

Kde a jak se slaví?

Valentýn je dnes populárním svátkem lásky, který se slaví téměř po celém světě, nejvíce však ve Spojených státech amerických. Tradice oslavy tohoto dne má své kořeny v Evropě, ale největšího rozmachu dosáhla právě v USA. V Británii se stal Valentýn populárním až kolem 17. století, kdy si lidé začali vyměňovat drobné projevy náklonnosti a přátelství. Postupně se tak z místního zvyku stal mezinárodní fenomén. Jeho podoba se ale v různých zemích stále liší. Dnes je Valentýn zároveň významnou součástí moderní kultury a často i komerčních kampaní.

Do poloviny 18. století se už oslavy svátku svatého Valentýna staly běžnou součástí života ve všech společenských vrstvách. Lidé si mezi sebou dávali ručně psaná přání, která byla jednoduchá, ale osobní a upřímná. S rozvojem tisku a poklesem cen poštovného na konci 19. století se začala přáníčka tisknout ve velkém a jejich posílání se stalo běžnou součástí sváteční tradice. Tím se Valentýn stal dostupný pro širokou veřejnost. Zároveň začal získávat i komerční rozměr. Díky tomu se Valentýn postupně proměnil z intimního osobního svátku v široce slavenou společenskou událost.

Ve Spojených státech začala tradice ručně psaných valentýnských přání pravděpodobně na začátku 17. století, podobně jako v Evropě. Významný zlom však nastal v roce 1840, kdy Esther A. Howland, považovaná za „matku valentýnských přání“ - Mother of the Valentine, začala vyrábět dekorativní přáníčka ve velkém. Její výtvory byly propracované, obsahovaly krajky, stuhy a barevné ilustrace, a rychle si získaly oblibu napříč celou Amerikou. Její práce položila základ moderní podobě valentýnských přání. Díky ní se z Valentýna stal i esteticky laděný svátek.

Valentýn se v USA stal nejen romantickým svátkem, ale i výrazným komerčním fenoménem. Podle Asociace výrobců blahopřání se každý rok odešle přibližně 1 miliarda valentýnských přání po celém světě. Z toho asi 200 milionů připadá na Spojené státy. Tento počet z Valentýna činí druhý největší svátek z hlediska počtu zaslaných přání – hned po Vánocích, kdy se ročně pošle zhruba 2,6 miliardy přání. Tyto údaje ukazují obrovský globální rozsah tohoto svátku. Zároveň potvrzují jeho silný komerční význam.

Zajímavostí je, že přibližně 85 % všech valentýnek kupují ženy. Ačkoli muži častěji pořizují květiny či šperky, právě ženy jsou těmi, kdo nejvíce využívají psané přání jako způsob vyjádření emocí. Valentýn tak zůstává nejen dnem lásky, ale i tradice osobního sdělení, které si i v dnešním digitálním světě udržuje své zvláštní místo. I v moderní době tak přáníčka neztratila svůj význam. Ukazuje to, že osobní sdělení má stále silnou emoční hodnotu. Zároveň se tak ukazuje, že i v digitální době lidé stále oceňují tradiční a osobní formy komunikace.

Sv. Valentýn v Německu

V Německu se svatý Valentýn slaví podobně jako v jiných zemích a je vnímán především jako svátek zamilovaných. Nejde o státní svátek, a proto lidé běžně chodí do práce či školy. Přesto si však tento den nachází své místo v každodenním životě a mnoho párů ho využívá jako příležitost projevit si náklonnost a lásku. V posledních desetiletích jeho popularita v Německu výrazně vzrostla, zejména pod vlivem médií a obchodních kampaní. Přesto si Němci často zachovávají spíše střídmý a méně okázalý styl oslav než například v USA.

Pro Německo jsou typické určité symboly, které se mohou lišit od jiných zemí. Kromě tradičních srdcí a květin se zde často objevuje i motiv prasátka, které je v německé kultuře symbolem štěstí a prosperity. Prasátko tak na Valentýna neznamená jen romantiku, ale také přání štěstí do vztahu. Oblíbená jsou také perníková srdce s nápisy tzv. Lebkuchenherzen, která mohou obsahovat milostné nebo vtipné vzkazy. Tyto perníky jsou často ručně zdobené barevnou polevou a prodávají se na trzích i v obchodech. 

Mezi nejrozšířenější tradice patří darování květin, zejména červených růží. Květiny jsou v Německu považovány za hlavní valentýnský dárek, a proto květinářství zažívají v tomto období velký nápor zákazníků. Kromě květin si partneři dávají také čokolády, malé dárky nebo osobní pozornosti, které mají vyjádřit jejich city. Některé obchody připravují speciální valentýnské balíčky, které kombinují více druhů dárků dohromady. Oblíbené jsou také ručně psané vzkazy, které dodávají dárkům osobní a upřímný charakter.

Stejně jako v jiných zemích si i Němci rádi zpříjemňují Valentýn společně stráveným časem. Oblíbenou volbou je romantická večeře, ať už v restauraci, která nabízí speciální valentýnské menu, nebo v pohodlí domova. Mnoho párů dává přednost právě domácí atmosféře, kde si připraví slavnostní večeři, zapálí svíčky a vytvoří si intimní a klidné prostředí. Restaurace bývají v tento den často plně rezervované, a proto si lidé plánují oslavy dopředu. Někteří také volí alternativní program, například procházku, wellness pobyt nebo kulturní zážitek.

Zajímavostí je, že v Německu není Valentýn vnímán pouze jako svátek mladých zamilovaných. Stále častěji si v tento den lidé připomínají důležitost vztahů obecně, ať už jde o partnerství, přátelství nebo rodinu. I když má svátek komerční charakter, pro mnoho lidí představuje především milou příležitost zastavit se v každodenním shonu a věnovat pozornost těm, na kterých jim záleží. Ve školách nebo na pracovištích se někdy objevují drobné pozornosti mezi kolegy či přáteli. Valentýn se tak stává svátkem, který neoslavuje jen romantickou lásku, ale i mezilidské vztahy obecně.

Německé citáty o lásce - Deutsche Zitate über die Liebe